Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Venuše v prstencích Saturnu ukrytá
08.03.2013
Níže publikovaný snímek pořídila kosmická sonda Cassini. Je na něm zachycena planeta Venuše lesknoucí se ve slunečním světle. Jako jasný maják proniká její záře skrz prstence obklopující planetu Saturn. Fotografie byla pořízena v listopadu 2012, kdy se sonda Cassini nacházela ve stínu planety a „dívala“ se směrem ke Slunci. V protisvětle vyfotografovala noční polokouli Saturnu a rovněž jeho prstence.
Na snímku je zřetelně patrná planeta Venuše (podle velikosti dvojník naší Země), jak nakukuje skrz prstence – spatříte ji vpravo od středu spodního obrázku – v jeho horní polovině, jako světlou tečku.
Tento pohled zachycuje neosvětlenou stranu prstenců pod úhlem zhruba 17° pod rovinou Saturnových prstenců. Jasný oblouk v pravé části snímku je osvětlený okraj (limb) Saturnu. Část prstenců je zastíněna před Sluncem planetou Saturn, které samotné jsou slabě osvětleny slunečním světlem rozptýleným na částicích vytvářejících prstence.
Venuše patří společně s Merkurem, Zemí a Marsem mezi kamenné terestrické planety obíhající kolem Slunce ve vnitřní části Sluneční soustavy. Ačkoliv má podobnou velikost, hmotnost a složení jako Země, zdaleka ji nemůžeme označit za „dvojče“ naší planety.
Pod hustou dusivou atmosférou z oxidu uhličitého a oblačností obsahující oxid siřičitý se nachází pevný povrch, byl naměřen atmosférický tlak vzduchu 100krát vyšší než na Zemi. Teplota povrchu Venuše vystupuje téměř na 500 °C – jedná se tedy o nejžhavější planetu ve Sluneční soustavě.
Jsou to především trvale existující oblaka oxidu siřičitého, která odrážejí silné sluneční světlo, a proto Venuše intenzivně září na naší noční obloze. A je proto dobře pozorovatelná i ve vnějších oblastech naší planetární soustavy.
Kosmická sonda Cassini (vyrobená ve spolupráci NASA a ESA, která dodala přistávací modul Huygens) byla vypuštěna směrem k Saturnu 15. 10. 1997. Na oběžnou dráhu kolem planety byla navedena 1. 7. 2004. Stále pokračuje ve výzkumu Saturnu, jeho prstenců, měsíců a okolní magnetosféry. Ukončení činnosti sondy se předpokládá v září 2017.
Zdroj: http://www.esa.int/Our_Activities/Space_Science/Cassini_spies_Venus_from_Saturn_orbit
autor: František Martinek
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz