Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Pomalu se blíží unikátní úkaz tohoto roku, přechod planety Venuše přes sluneční disk, který se odehraje v noci z 5. na 6. června 2012 a na našem území bude pozorovatelný jen krátce v ranních hodinách. Planeta Venuše je však stále pozorovatelná jako Večernice nízko nad severozápadním obzorem. Při pohledu pouhým okem je velmi jasná, ale jeví se jen jako ‚hvězda‘. Již malý dalekohled však odhalí podivuhodnou věc.
Planeta Venuše jeví výraznou fázi – vypadá jako malý ‚Měsíc‘ krátce po novu. Důvod je jednoduchý; celá oběžná dráha Venuše leží blíže ke Slunci, uvnitř oběžné dráhy Země. Aby mohlo 6. června dojít k přechodu Venuše přes sluneční disk, musí se Venuše nacházet přesně mezi Zemí a Sluncem, poblíž takzvané dolní konjunkce. Slunce tedy osvětluje polokouli Venuše, která je od Země odvrácena, vidíme tedy jen úzký srpek Venuše.
Ve čtvrtek 24. května jsme společně se členy našeho astronomického kroužku pořídili několik fotografií Venuše pomocí dalekohledu, který běžně používají návštěvníci hvězdárny při večerních pozorováních oblohy. Jedná se o přístroj s objektivem o průměru 150 mm a ohniskovou vzdáleností 2250 mm. Venuši jsme fotografovali jednak v ohnisku přístroje (úvodní snímek článku), a také metodou objektiv-okulár-objektiv, přes okuláry se zvětšením 60krát a 110krát.
Snímek Venuše za okulárem (zvětšení 60krát, dalekohled Coude 150/2250 mm). Vyřez 2000x2000 px (ze snimku 3000x2000 px), zmenšeno na 300 px. | Snímek Venuše za okulárem (zvětšení 60krát, dalekohled Coude 150/2250 mm). Výřez snímku v originálním rozlišení. | Snímek Venuše za okulárem (zvětšení 110krát, dalekohled Coude 150/2250 mm). Výřez snímku v originálním rozlišení. |
Snímky s větším rozlišením naleznete v naší galerii. |
Vzhledem k atmosférickým podmínkám nízko nad obzorem sice obraz nebyl nijak klidný, ale o to zajímavější jsou snímky, které jsme pořídili. Deformace obrazu a barevné přechody jsou způsobeny právě chvěním atmosféry, která se nestále vlní a láme světlo různých barev různým způsobem. Natočení planety je dáno stáčením zorného pole v Coudé systému našeho dalekohledu.
Srovnání velikosti Venuše s Měsícem při stejném způsobu fotografování (za okulárem - zvětšení 60krát, dalekohled Coude 150/2250 mm). Vyřez 2000x2000 px (ze snimku 3000x2000 px), zmenšeno na 300 px.
autor: Jiří Srba