Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Minulý týden zahájilo řídící středisko provádění série manévrů k postupnému navedení evropské kosmické sondy Venus Express blíže k povrchu zkoumané planety. Na upravené dráze bude sonda schopna pozorovat doposud neprozkoumané oblasti a studovat jevy, které doposud nebyly v jejím dosahu.
Tyto operační manévry k navedení sondy blíže k povrchu planety budou realizovány v průběhu července. Na novou oběžnou dráhu bude sonda Venus Express „usazena“ 4. 8. 2008.
Až doposud se sonda nacházela na velmi protáhlé eliptické polární dráze. Její pericentrum (bod na dráze, kde se sonda pohybuje nejblíže k planetě) se nacházelo ve vzdálenosti 250 až 400 km, její apocentrum (nejvzdálenější bod dráhy) se nacházelo ve vzdálenosti zhruba 66 000 km. Poloha pericentra byla lokalizována nad 84° s. š.
Tato excentrická oběžná dráha byla zvolena ke snadnějšímu a dlouhodobějšímu pozorování jižní polokoule planety během delšího oběhu sondy na této části dráhy, a severní polokoule a oblasti kolem severního pólu planety při pozorování z menší vzdálenosti.
Pericentrum nové oběžné dráhy sondy se nyní bude nacházet ve výšce 185 až 300 km. To přinese následující výhody pro vědecký výzkum:
Snižování oběžné dráhy sondy Venus Express je prvním krokem velmi ambiciózní strategie. Záměrem je snížit výšku oběžné dráhy nad povrchem planety do hustější atmosféry, přičemž hodnota brždění sondy bude určována palubním akcelerometrem.
Jako další krok může sonda Venus Express testovat metodu označovanou jako aerobraking, což je technika, která využívá odporu atmosféry ke snížení rychlosti sondy (bez spotřeby pohonných látek) a z toho vyplývající změny oběžné dráhy řízeným manévrem.
Evropská kosmická sonda Venus Express byla vypuštěna 9. 11. 2005 pomocí nosné rakety Sojuz-Fregat. Na oběžnou dráhu kolem Venuše byla navedena 11. 4. 2006. Za první dva roky, tj. do 11. 4. 2008 sonda překonala vzdálenost 141 miliónů km na oběžné dráze kolem Venuše. Na Zemi přitom předala 1277 Gigabitů dat, což odpovídá zhruba 34 DVD.
Zdroj: http://www.esa.int/esaSC/SEM25EWIPIF_index_0.html
autor: František Martinek