Hned v prvních dnech roku 2025 jsme dosáhli v rámci projektu velké modernizace Hvězdárny Valašské Meziříčí dalšího významného cíle. Po více než deseti letech můžeme změnit první příčku ve velikosti primárního zrcadla našeho největšího dalekohledu - od počátku roku 2025 patří půlmetrovému zrcadlovému dalekohledu typu Newton.
Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
V průběhu téměř 25 let, které uplynuly od startu Hubblova kosmického dalekohledu HST, se astronomové a široká veřejnost společně radovali z průkopnických snímků vesmíru a z řady vědeckých objevů, které z nich vyplynuly. Následovník HST, kterým se stane James Webb Space Telescope (JWST), bude vypuštěn v roce 2018 a bude mít poměrně kratší životnost.
Martin Bastrow z univerzity v Leicesteru se „zahleděl“ do vzdálenější budoucnosti. V jeho projevu na Mezinárodní astronomické konferenci v Portsmouthu 24. 6. 2014 zaznělo, že vlády a kosmické agentury celého světa by měly podpořit stavbu velkého kosmického dalekohledu ATLAST (Advanced Technologies Large Aperture Space Telescope), který by poskytnul vědcům příležitost objevit známky života na planetách obíhajících kolem jiných hvězd než Slunce.
Kosmický dalekohled ATLAST je v současné době vyvíjen odborníky v USA a v Evropě. Vědci a konstruktéři si představují observatoř vybavenou zrcadlem o průměru větším než 20 metrů, která by jako HST pozorovala nejen v oboru viditelného světla, ale také v oblasti infračerveného a dalekého ultrafialového záření. Teleskop by byl schopen analyzovat světlo přicházející z planet o velikosti Země obíhajících kolem blízkých hvězd. Přitom by hledal charakteristické znaky v jejich spektru, jako je například přítomnost molekul kyslíku, ozónu, vody a metanu, což napovídá na přítomnost života. Dalekohled by také mohl být schopen na povrchu planet pozorovat změny vznikající v důsledku střídání ročních období. (V úvodu článku je jeden z původních návrhů dalekohledu s objektivem o průměru 8 metrů.)
V rámci projektu „Cosmic birth to living Earths“ by kosmický dalekohled ATLAST mohl studovat s vysokým rozlišením utváření hvězd a galaxií v okolním vesmíru a sestavit tak detailní obraz zrození hvězd a stanovit, jak mezigalaktická hmota byla a je v průběhu miliard roků shromažďována do podoby galaxií.
Jestliže bude projekt schválen, mohl by být kosmický dalekohled ATLAST vypuštěn kolem roku 2030. Do té doby se může stát, že technický pokrok přinese vylepšení citlivosti detektorů a zvýšení účinnosti optické plochy jednotlivých segmentů zrcadel, vytvářejících objektiv kosmické observatoře. Tak velká struktura bude také vyžadovat montáž v kosmickém prostoru spíše než start pomocí jedné nosné rakety. Všechno to znamená, že rozhodnutí o konstrukci velkého kosmického dalekohledu je nutné učinit co nejdříve.
Zdroj: http://phys.org/news/2014-06-big-giant-space-telescope.html
autor: František Martinek