Hned v prvních dnech roku 2025 jsme dosáhli v rámci projektu velké modernizace Hvězdárny Valašské Meziříčí dalšího významného cíle. Po více než deseti letech můžeme změnit první příčku ve velikosti primárního zrcadla našeho největšího dalekohledu - od počátku roku 2025 patří půlmetrovému zrcadlovému dalekohledu typu Newton.
Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Nový výzkum ukazuje, že vnitřní jádro Země se může deformovat v důsledku turbulencí ve vnějším jádru, což mění jeho strukturu a rotaci. Nová studie ukazuje, že vnitřní jádro Země prochází strukturální proměnou. Studie vědců z USC (University of Southern California) publikovaná v časopise Nature Geoscience odhaluje strukturální změny v blízkosti vnitřního jádra Země, které naznačují, že se jeho povrch může měnit.
Ačkoliv vědci již dlouho diskutují o změnách ve vnitřním jádru, většina výzkumů se zaměřuje spíše na jeho rotaci než na strukturální změny. John Vidale, profesor věd o Zemi na USC Dornsife College of Letters, Arts and Sciences a hlavní řešitel studie, uvedl, že si vědci „nekladli za cíl definovat fyzikální podstatu vnitřního jádra“.
„Nakonec jsme objevili důkaz, že blízký povrch vnitřního jádra Země prochází strukturálními změnami,“ řekl Vidale. Toto zjištění vrhá nové světlo na roli, kterou hraje topografická aktivita v rotačních změnách vnitřního jádra, které nepatrně změnily délku dne a mohou souviset s probíhajícím zpomalováním vnitřního jádra.
Nové vymezení vnitřního jádra
Vnitřní jádro, které se nachází 3 000 km pod povrchem Země, je gravitačně ukotveno v roztaveném kapalném vnějším jádru. Až dosud bylo vnitřní jádro považováno za pevnou kouli. Původním cílem vědců z USC bylo dále zmapovat zpomalování rotace vnitřního jádra. „Když jsem však analyzoval seismogramy za několik desetiletí, jedna sada dat seismických vln podivně vyčnívala z ostatních,“ řekl Vidale. „Později jsem si uvědomil, že zírám na důkaz, že vnitřní jádro není pevné.“
Studie využila data seismických vln – včetně 121 opakujících se zemětřesení ze 42 míst poblíž Jižních Sandwichových ostrovů v Antarktidě, ke kterým došlo v letech 1991 až 2024 – a umožnila nahlédnout do dění ve vnitřním jádru. Když vědci analyzovali průběhy vln ze stanic s přijímači umístěnými poblíž Fairbanksu na Aljašce a Yellowknife v Kanadě, jeden soubor dat seismických vln z druhé jmenované stanice obsahoval netypické vlastnosti, které tým nikdy předtím nezaznamenal.
„Zpočátku mě soubor dat zmátl,“ řekl Vidale. Teprve když jeho výzkumný tým vylepšil techniku rozlišení, bylo jasné, že seismické vlny představují další fyzikální aktivitu vnitřního jádra.
Deformované vnitřní jádro
Fyzickou aktivitu lze nejlépe vysvětlit jako časové změny tvaru vnitřního jádra. Nová studie naznačuje, že blízký povrch vnitřního jádra může procházet viskózní deformací, měnit svůj tvar a posouvat se na mělké hranici vnitřního jádra.
Nejjasnější příčinou strukturálních změn je interakce mezi vnitřním a vnějším jádrem. „Je všeobecně známo, že roztavené vnější jádro je turbulentní, ale nebylo pozorováno, že by jeho turbulence narušovaly sousední vnitřní jádro v lidském časovém měřítku,“ řekl Vidale. „To, co pozorujeme v této studii poprvé, je pravděpodobně narušení vnitřního jádra vnějším jádrem.“
Vidale dále uvedl, že tento objev otevírá dveře k odhalení dříve skryté dynamiky v hloubi zemského jádra a může vést k lepšímu pochopení tepelného a magnetického pole Země.
Zdroj: https://scitechdaily.com/researchers-uncover-mysterious-structural-changes-in-earths-inner-core/
autor: František Martinek