Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Tryptofan patří mezi 20 životně důležitých aminokyselin nezbytných pro syntézu bílkovin, které jsou klíčové pro vývoj života na Zemi. Tato aminokyselina vytváří mnoho spektrálních rysů v infračervené oblasti, jak již dříve charakterizovala Susana Iglesias Groth, výzkumnice IAC. „Vzhledem ke spektrálnímu pokrytí v infračervené oblasti a velké spektroskopické databázi ze Spitzerova dalekohledu byla tato aminokyselina zřejmým kandidátem na hledání ve vesmíru,“ vysvětluje astronomka.
Studie vzala v úvahu data z mnoha oblastí formování hvězd a planet, ale bylo to v jedné z nejbližších a nejznámějších oblastí, komplexu molekulárních mraků v Perseu, a zejména ve hvězdném systému IC 348, kde došlo ke kombinaci všech spektroskopických dat ze satelitu, která nám umožnila dosáhnout maximální citlivosti a identifikovat čáry, které tryptofan v laboratoři produkuje.
„IC 348 je výjimečná oblast tvorby hvězd a mimořádná chemická laboratoř; díky své blízkosti k Zemi zde můžeme provádět některé z nejcitlivějších vyhledávání molekul v mezihvězdném prostředí,“ poznamenává Iglesias-Groth, která nedávno ve stejné oblasti objevila důkazy pro další molekuly, jako je voda (H2O), oxid uhličitý (CO2), kyanovodík (HCN), acetylen (C2H), benzen (C6H6), polycyklické aromatické uhlovodíky a fullereny.
„Novinkou této práce je, že tryptofan nebyl nikdy předtím detekován v mezihvězdném prostředí a navíc, navzdory desetiletím výzkumu, nebyla potvrzena detekce jiných aminokyselin v žádné jiné oblasti tvorby hvězd,“ zdůrazňuje výzkumnice.
Studie předkládá důkazy, že emisní čáry spojené s tryptofanem mohou být přítomny také v jiných hvězdotvorných oblastech a naznačuje, že jeho přítomnost a možná i přítomnost jiných aminokyselin je běžná v plynu, ze kterého se tvoří hvězdy a planety. „Je pravděpodobné, že aminokyseliny, stavební kameny proteinů, mohou obohacovat plyn v protoplanetárních discích a atmosférách mladých, nově vzniklých exoplanet a možná urychlovat vznik života,“ říká Iglesias-Groth.
Analýza emisních pásů této molekuly nám také umožnila odhadnout teplotu, při které se nachází v plynu tohoto oblaku: asi 280 Kelvinů, tj. blízko nula stupňů Celsia, což je teplota velmi podobná teplotě naměřené pro molekulární vodík a vodu v mezihvězdné oblasti IC 348. Nová práce také představuje odhad množství tryptofanu ve stejné oblasti: je asi deset miliardkrát méně hojný než molekulární vodík.
„Je dobře známo, že aminokyseliny jsou součástí meteoritů a mohly být přítomny již při formování Sluneční soustavy,“ vysvětluje Iglesias-Groth. „Objev tryptofanu, a doufejme, že i dalších aminokyselin v budoucnu, by mohl naznačovat, že látky vytvářející bílkoviny, které jsou klíčové pro vývoj živých organismů, přirozeně existují v oblastech, kde se tvoří hvězdy a planetární systémy, a že život může být v naší Galaxii běžnější, než jsme mohli předvídat,“ uzavírá Iglesias-Groth.
autor: František Martinek