Hned v prvních dnech roku 2025 jsme dosáhli v rámci projektu velké modernizace Hvězdárny Valašské Meziříčí dalšího významného cíle. Po více než deseti letech můžeme změnit první příčku ve velikosti primárního zrcadla našeho největšího dalekohledu - od počátku roku 2025 patří půlmetrovému zrcadlovému dalekohledu typu Newton.
Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Zákryty hvězd planetkami se v současné době dostávají na výsluní amatérské i profesionální astronomie. Pomocí jednoduchých prostředků je možné získat zajímavé informace o malých tělesech Sluneční soustavy. V případě pozitivního i negativního pozorování můžeme zpřesnit dráhu planetky, z délky zákrytu lze zpřesnit její rozměry. Pokud je dostatečný počet pozorovatelů ve stínu planetky, je možné si udělat představu i o tvaru tělesa. Za objektivní metodu pozorování se považuje buď záznam úkazu přes dalekohled pomocí citlivé televizní kamery, o něco méně spolehlivá metoda je využití CCD kamery pro zaznamenání driftující hvězdy na snímku.
Na noc z 23. na 24. srpna 2009 byl předpovězen zákryt hvězdy TYC 2934-00106-1 jasnosti 9,4 mag planetkou (71) Niobe. Upřesněná předpověď přechodu stínu planetky přes území Moravy a jasnost hvězdy dávala naději na úspěšné pozorování. Předpověď počasí slibovala jasnou oblohu, a tak nic nebránilo kolem druhé hodiny ranní namířit dalekohled směrem do souhvězdí Vozky. Hvězda byla brzy nalezena, a protože jasnost planetky byla kolem 13. magnitudy, bylo možné sledovat přibližování obou objektů, jak to dokládají pořízené snímky.
V době předpovězeného zákrytu jsem na dobu 40 sekund vypnul pohon dalekohledu, aby bylo možné ze stopy hvězdy putující po čipu kamery zaznamenat a vyhodnotit začátek a konec zákrytu. Vše proběhlo zdárně a zákryt skutečně proběhl. Podle prvních měření se zdá, že ačkoliv naše hvězdárna měla ležet 25 km od centrální linie a zákryt měl trvat cca 2,5 sekundy, doba zákrytu byla menší: 0,67 sekundy. Centrální linie stínu planetky zřejmě byla oproti předpovědi posunuta. Konečné výsledky budou známy později, až se zpracují pozorování z dalších stanovišť po Evropě.
Předpokládaná poloha stínu planetky Niobe v noci z 23./24. srpna 2009 (centrální část je označena zelenou čarou, teoretický okraj modrou čarou).
Série snímků hvězdy a planetky v době 19 a 11 minut před zákrytem
CCD snímek s průběhem zákrytu – ten se projevil přerušením stopy hvězdy. Trvání zákrytu pro Valašské Meziříčí bylo 0,67 sekundy.
autor: Ladislav Šmelcer