Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Výzkumníci používající soustavu radioteleskopů ALMA a pokročilé simulace objasnili formování multihvězdných systémů, identifikovali a vysvětlili roli takzvaných „streamerů“ krmících vyvíjející se protohvězdy. Nová pozorování a simulace tří spirálních proudů materiálu přivádějících plyn ke třem protohvězdám tvořícím se v trojhvězdném systému objasnily vznik multihvězdných systémů.
Většina hvězd s hmotností podobnou Slunci vzniká ve vícehvězdných systémech společně s jinými hvězdami. Pochopení formování multihvězdného systému je tedy důležité pro celkovou teorii vzniku hvězd. Složitost a nedostatek dat s vysokým rozlišením a vysokou citlivostí však způsobily, že si astronomové nejsou jisti scénářem jejich vzniku. Zejména nedávná pozorování protohvězd často uváděla struktury nazývané „streamery“ – proudění plynu směrem k protohvězdám, ale nebylo jasné, jak se tyto streamery (proudy) formují.
Mezinárodní tým vedený Jeong-Eun Lee, profesorem na Soulské národní univerzitě, použil Atacama Large Millimeter/submillimeter Array (ALMA) k pozorování trojhvězdného systému protohvězd IRAS 04239+2436 nacházejícího se 460 světelných let daleko v souhvězdí Býka. Tým zjistil, že emise z molekul oxidu siřičitého (SO) sledují tři spirální ramena kolem tří protohvězd, které se tvoří v systému.
Na připojeném obrázku je znázorněna distribuce plynu kolem trojnásobných protohvězd IRAS 04239+2436 (vlevo), pozorování emisí SO z radioteleskopu ALMA, a také jak je to reprodukováno numerickou simulací na superpočítači ATERUI (vpravo). Na levém panelu protohvězdy A a B, zobrazené modře, indikují rádiové vlny vyzařované prachem kolem protohvězd. Předpokládá se, že uvnitř protohvězdy A existují dvě nevyvinuté protohvězdy. Na pravém panelu je umístění tří protohvězd znázorněno modrými křížky.
Srovnání se simulacemi vedenými Tomoaki Matsumotem, profesorem na Hosei University pomocí superpočítačů „ATERUI“ a „ATERUI II“ v Centru pro výpočetní astrofyziku na Národní astronomické observatoři Japonska (NAOJ), ukazuje, že tři spirální ramena jsou streamery, které dodávají materiál ke třem protohvězdám. Tato kombinace pozorování a simulací poprvé odhalila, jak jsou streamery vytvářeny a jak přispívají k růstu protohvězd.
Zdroj: https://scitechdaily.com/spiraling-into-stardom-the-role-of-gas-streamers-in-multi-star-births/
autor: František Martinek