Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Saturn znovu získal významný titul „král měsíců“ s 62 nově nalezenými satelity, čímž se jejich celkový počet zvýšil na 145. Před tímto objevem měl Saturn 83 měsíců uznaných Mezinárodní astronomickou unií, takže nová várka zvyšuje jejich celkový počet na neuvěřitelných 145. Objev znamená pro Saturn další milník; planeta se stala prvním tělesem v kosmu, o kterém je známo, že jej obíhá více než 100 měsíců.
Nové měsíce objevil tým vedený Edwardem Ashtonem, postdoktorandem na Astronomickém a astrofyzikálním institutu Academia Sinica, který k nalezení těchto menších a slabších měsíců kolem Saturnu použil techniku zvanou „posuň a naskládej na sebe“.
Tato technika využívá sadu snímků, které se posouvají stejnou rychlostí, jakou se měsíce pohybují po obloze, aby se zlepšil signál z těchto satelitů. Měsíce, které jsou příliš slabé na to, aby byly vidět na jednotlivých snímcích, mohou být odhaleny na výsledném „složeném snímku“. Astronomové použili tuto metodu k hledání měsíců kolem ledových obrů Neptun a Uran, ale toto je poprvé, co byla použita na druhé největší planetě Sluneční soustavy, Saturnu.
Údaje používané týmem byly shromážděny v letech 2019 až 2021 v tříhodinových intervalech při pozorování kanadsko-francouzsko-havajským dalekohledem (CFHT) na vrcholu sopky Mauna Kea na Havaji. To umožnilo astronomům detekovat měsíce kolem Saturnu o průměru 2,5 km.
Ačkoli některé měsíce byly spatřeny již v roce 2019, k potvrzení, že jde o měsíc, a nikoli o asteroid v blízkosti planety, došlo až později. Aby se tyto objekty změnily z „podezřelých měsíců“ na „potvrzené měsíce“ Saturnu, museli je astronomové několik let sledovat, aby se ujistili, že každý skutečně obíhá plynného obra.
Provedením pečlivého procesu porovnávání objektů detekovaných v různých nocích v průběhu 24 měsíců tým sledoval 63 objektů, které nakonec potvrdili jako měsíce. Jeden z těchto satelitů byl odhalen již v roce 2021, přičemž zbývajících 62 měsíců bylo postupně oznámeno během několika posledních týdnů.
„Sledování těchto měsíců mi připomíná hraní jisté dětské hry, protože musíme propojit různé pohledy na tyto měsíce v našich datech s životaschopnou oběžnou dráhou,“ řekl Edward Ashton ve svém prohlášení.
Saturnovy nepravidelné měsíce mohou mít násilnou historii
Nově objevené měsíce Saturnu jsou klasifikovány jako „nepravidelné měsíce“. Tento termín označuje objekty, o kterých se předpokládá, že byly zachyceny gravitačním vlivem planety a nakonec ji obíhají po vzdálených eliptických drahách, které jsou více skloněny ve srovnání s drahami běžných měsíců.
Saturn má nyní 121 známých nepravidelných měsíců spolu s jeho 24 pravidelnými měsíci. Nepravidelné měsíce, jako jsou tyto nové, mají tendenci se shlukovat do skupin v závislosti na sklonu jejich oběžných drah. Saturnův systém v současnosti hostí tři z těchto seskupení – skupinu Inuitů (Inuit group), skupinu galských (Gallic group) a hustě osídlenou skupinu seveřanů (Norse group), z nichž všechny přebírají svá pojmenování z různých mytologií.
Všechny nově nalezené měsíce Saturnu spadají do jedné z těchto tří aktuálně existujících seskupení. Tři z nich patří do skupiny Inuitů, ale většina patří do skupiny Norse. Předpokládá se, že měsíce v těchto třech skupinách byly vytvořeny, když se větší měsíce kolem Saturnu původně zachycené plynným obrem srazily a roztříštily se. Zkoumání drah nepravidelných měsíců Saturnu by mohlo astronomům pomoci lépe porozumět historii takových kolizí v soustavě plynného obra.
Tým stojící za novým objevem si myslí, že velký počet malých měsíců na retrográdních oběžných drahách kolem Saturnu (tj. obíhající opačným směrem vůči oběžné dráze planety) je důkazem kolize nepravidelných měsíců kolem plynného obra před 100 miliony lety. Předpokládá se, že tato srážka vytvořila měsíce v severské skupině.
„Jak se dostáváme na hranici možností moderních dalekohledů, nacházíme stále více důkazů, že středně velký měsíc obíhající zpětně kolem Saturnu byl rozbit zhruba před 100 miliony lety,“ řekl člen týmu a astronom Brett Gladman z University of British Columbia.
Jupiter přeskočil planetu Saturn v „boji“ o měsíční korunu v únoru 2023, když bylo kolem největší planety Sluneční soustavy nalezeno 12 nových měsíců, čímž se celkový počet známých Jovianských měsíců zvýšil na 92.
Ale tento titul není vytesán do kamene; mohl by znovu změnit majitele, protože techniky astronomů pro objevování měsíců se stále zlepšují.
Zdroj: https://www.space.com/saturn-moon-king-62-newfound-satellites a https://scitechdaily.com/62-new-moons-discovered-orbiting-saturn-using-innovative-astronomy/
autor: František Martinek