Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Temná hmota je jedním z největších tajemství současné astrofyziky a kosmologie. Podle názoru astronomů zahrnuje 90 % veškeré moty vesmíru, avšak její existence byla prokázána pouze nepřímo a v poslední době se objevily určité pochybnosti o její existenci. Nové výzkumy uskutečněné mezinárodní školou SISSA (Scuola Internazionale Superiore di Studi Avanzati) však odstranily nedávné pochybnosti o přítomnosti temné (skryté) hmoty uvnitř galaxií vyvrácením empirických vztahů na podporu alternativních teorií.
Studie publikovaná v časopise Astrophysical Journal rovněž nabízí nový pohled na pochopení povahy temné hmoty a jejího vztahu k běžné hmotě. Od expanze vesmíru k pohybu hvězd v galaxiích existuje mnoho jevů, které nemohou být vysvětleny přítomností samotné baryonické hmoty. Přitažlivá síla generovaná obyčejnou hmotou není dostatečná k vysvětlení pozorovaných gravitačních efektů. To vedlo k teorii existence nezjistitelné temné hmoty a k představě, že galaxie jsou ponořené do sférického halo.
„Před třemi roky několik astronomů na Case Western Reserve University intenzivně zkoumalo naše chápání vesmíru a ve velmi důkladné práci vnesli pochybnosti na přítomnost temné hmoty v galaxiích,“ vysvětluje Chiara Di Paolo, postgraduální studentka astrofyziky na SISSA. „Na základě analýzy rotačních křivek u 153 galaxií, zejména klasického spirálního typu, obdrželi empirický vztah mezi celkovým (pozorovaným) gravitačním zrychlením hvězd a složkou, kterou bychom pozorovali v případě přítomnosti pouze obyčejné hmoty v klasické Newtonově teorii. Analyzovali tento empirický vztah, který se zdál být odůvodněný u všech galaxií, zahrnující i teorie modifikované gravitace, jako například modifikované Newtonovy dynamiky (MOND – Modified Newtonian Dynamics).“
Chiara Di Paolo se svými spolupracovníky chtěla ověřit tuto souvislost na základě analýzy rotačních křivek galaxií jiných než jen klasických spirálních hvězdných ostrovů – 72 galaxií s nízkou povrchovou jasností (low surface brightness – LSB) a 34 trpasličích diskových galaxií. Získali mnohem podrobnější výsledky hledající vztah, který kromě celkového gravitačního zrychlení a jeho obvyklé složky rovněž zahrnuje galaktický poloměr a morfologii galaxií.
„Studovali jsme vzájemný vztah mezi celkovým zrychlením a jeho normální složkou u 106 galaxií a obdrželi jsme odlišné závěry od těch, které byly publikovány dříve,“ vysvětluje Paolo Salucci, profesor astrofyziky na SISSA a jeden z autorů výzkumu. „To nejen dokazuje nepřesnost empirických vztahů popsaných dříve, ale odstraňuje pochybnosti o existenci temné hmoty v galaxiích. Kromě toho nový nalezený vztah by mohl poskytnout zásadní informace k pochopení podstaty této neurčité složky.“
Zdroj: https://phys.org/news/2019-04-dark-alternate-explanations.html a https://www.techexplorist.com/dark-matter-exists-confirms-study/22709/
autor: František Martinek