Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Kosmická sonda Cassini objevila již před časem obrovské gejzíry nad jižním pólem Saturnova měsíce Enceladus. Tento ledový měsíc má průměr asi 500 km. V pondělí 11. srpna 2008 sonda znovu prolétla v těsné blízkosti měsíce, pouhých 50 km nad jeho povrchem.
Přístroje sondy se zaměřily na studium paralelních rýh na jižním pólu, které jsou označovány jako „tygří škrábance“. Jsou to oblasti na měsíci, které jsou mnohem teplejší než okolní povrch. A právě zde sonda již dříve zaregistrovala výtrysky vodní páry a ledových zrníček, které se dostávají až do vzdálenosti třikrát převyšující průměr měsíce. Některé částice dokonce unikají z přitažlivosti měsíce Enceladus a doplňují tak prstenec E.
Postupně jsou do řídícího střediska vysílána ze sondy pořízená data včetně fotografií. První čtyři publikované fotografie si můžete nyní prohlédnout.
Foto č. 1:
Obrázek byl pořízen ze vzdálenosti 1288 km. Zachycuje oblast poblíž útvaru Cairo Sulcus v okolí jižního pólu, kde jsou vidět vyzdvižené ledové bloky. Rozlišení snímku je přibližně 10 m/pixel.
Foto č. 2:
Další snímek, který byl pořízen během těsného přiblížení sondy Cassini k povrchu měsíce Enceladus. V jižní části snímku se rozkládá oblast Cairo Sulcus. Fotografie byla pořízena ze vzdálenosti 1570 km.
Foto č. 3:
Oblast Cairo Sulcus křižuje levou a horní část obrázku. Nepojmenované linie prasklin jsou zřetelné kolem pravého dolního rohu snímku. Snímek byl pořízen ze vzdálenosti přibližně 2446 km.
Foto č. 4:
Útvar pojmenovaný Damascus Sulcus protíná horní část obrázku. Snímek byl pořízen ze vzdálenosti přibližně 4742 km. Rozlišení snímku je přibližně 30 m/pixel.
Zdroj: http://www.spaceflightnow.com/news/n0808/12cassini/
autor: František Martinek