Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Hvězdárnu zde můžete sledovat pod jménem astro_hvm a mít tak sice méně odbornou, ale zato přístupnější formu informování nejširší veřejnosti o naší činnosti jako na dlani.
Galaxie NGC 4666 zaujímá významné místo ve středu snímku pořízeného ve viditelném oboru kamerou WFI umístěnou na 2,2 m dalekohledu na La Silla v Chille. NGC 4666 je pozoruhodnou galaxií s probíhajícím intenzivním procesem tvorby hvězd a neobvyklým 'supervětrem' unikajícího plynu. Tato galaxie byla již pozorována v rentgenovém oboru s pomocí vesmírného teleskopu ESA XMM-Newton a prezentovaný snímek byl pořízen pro další studium objektů zachycených tímto teleskopem v rentgenovém oboru.
Nápadná galaxie NGC 4666 v centru snímku, která je od Země vzdálená zhruba 80 milionů světelných let patří k takzv. 'starburst' galaxiím. Tak se označují galaxie, u nichž je proces formování nových hvězd mnohem intenzivnější, než je tomu u běžných galaxií. Soudí se, že v případě této galaxie je masivní tvorba hvězd způsobena gravitační interakcí galaxie samotné s jejími nejbližšími galaktickými sousedy, včetně galaxie NGC 4668, která je patrná na snímku vlevo. Tyto interakce často spouštějí intenzivní tvorbu hvězd v zúčastněných galaxiích.
Kombinace jevů spojených s výbuchem supernovy a silného hvězdného větru z masivních hvězd v oblasti hvězdné tvorby je zodpovědná za ohromný únik plynu z galaxie do vesmírného prostoru označovaný jako 'supervítr'. Supervítr uniká z jasné centrální oblasti galaxie a prostorová škála tohoto jevu je skutečně ohromná, projev je patrný až do vzdálenosti desítek tisíc světelných let. Plyn v tomto supervětru je velmi horký, díky tomu emituje záření převážně v rentgenové a rádiové oblasti elektromagnetického spektra a není patrný ve viditelné oblasti, jako například na prezentovaném snímku.
Snímek navazuje na předchozí pozorování rentgenového vesmírného teleskopu ESA XMM-Newton. NGC 4666 byla hlavním cílem tohoto teleskopu, ale díky širokému zornému poli dalekohledu byly detekovány další rentgenové zdroje v okolí galaxie. Jedním z takových neplánovaných úspěchů byla i detekce velmi slabé galaktické kupy, kterou na současném snímku můžete spatřit dole, napravo od středu. Tato kupa je od nás mnohem dále než galaxie NGC 4666, zhruba 3 miliardy světelných let.
K úplnému pochopení povahy astronomických objektů je třeba je studovat v různých vlnových délkách. Je to hlavně proto, že světlo v různých vlnových délkách poskytuje informaci o různých probíhajících fyzikálních procesech. A tak pozorování s pomocí WFI [1] pořízené ve viditelné oblasti umožňují další analýzu rentgenových zdrojů zachycených vesmírným teleskopem - dobrý příklad toho jak by při výzkumu vesmíru měli astronomové používající různé přístroje spolupracovat.
Poznámky
[1] WFI je společný projekt Evropské Jižní Observatoře (ESO), Max-Planckova Institutu pro Astronomii (MPIA) v Heidelbergu (Německo) a Observatoří AStronomico di Capodimonte (OAC) v Naplesu (Itálie).
Další informace
ESO (Evropská jižní observatoř) je hlavní mezinárodní astronomickou organizací Evropy a patří k nejproduktivnějším astronomickým observatořím světa. Je podporována 14 členskými státy, kterými jsou: Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních astronomických zařízení, která umožní významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli při propagaci a organizaci mezinárodní spolupráce na poli astronomického výzkumu. ESO v současnosti provozuje tři observatoře světově úrovně: La Silla, Paranal a Chajnantor, které se nacházejí na poušti Atacama v Chile. Na Paranalu se nachází VLT (Very Large Telescope = Velmi velký dalekohled) – nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle a VISTA, největší přehlídkový dalekohled pro infračervenou oblast na světě. Zároveň je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob – teleskopu ALMA budovaného na planině Chajnantor. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 42 metrů. Měl by pracovat v infračerveném i viditelném oboru záření a stane se největším dalekohledem světa.
Odkazy
Kontakty
Richard Hook; ESO La Silla/Paranal & E-ELT Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel: +49 89 3200 6655; Email: rhook@eso.org
Jörg Dietrich; Physics Department, University of Michigan; USA; Tel: +1 734 615 4256; Email: jorgd@umich.edu
Překlad: Viktor Votruba
Národní kontakt: Viktor Votruba +420 267 103 040; votruba@physics.muni.cz
autor: Viktor Votruba