Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Prostřednictvím Stratospheric Observatory for Infrared Astronomy (SOFIA), což je stratosférická létající observatoř NASA pro infračervenou astronomii, objevil mezinárodní vědecký tým, že supernovy jsou schopny produkovat velké množství materiálu, z kterého se mohou zformovat planety podobné Zemi.
Text k obrázku: Data z létající observatoře SOFIA odhalila teplý prach (bílá barva) dochovaný uvnitř pozůstatku po explozi supernovy. Oblak SNR Sgr A East byl nalezen v oboru rentgenového záření (modrá barva). Rádiová emise (červená barva) ukazuje rozpínající se rázové vlny, které narážejí do okolního mezihvězdného oblaku (zelená barva).
„Naše pozorování odhalila enormní oblak vytvořený při explozi supernovy, která vybuchla před 10 000 roky, obsahující dostatečné množství prachu k vytvoření 7 000 zeměkoulí,“ říká Ryan Lau (Cornell University, Ithaca, New York).
Vědecký tým, jehož vedoucím byl Ryan Lau, použil k výzkumu dalekohled umístěný na palubě létající observatoře SOFIA ve spojení s kamerou FORCAST (Faint Object InfraRed Camera for the SOFIA Telescope) k pořízení detailních infračervených snímků mezihvězdného oblaku prachu pojmenovaného Supernova Remnant Sagittarius A East (pozůstatek po výbuchu supernovy Sagittarius A východ), zkráceně SNR Sgr A East.
Astronomové použili data z observatoře SOFIA k odhadu celkového množství prachu ve zmiňovaném oblaku na základě intenzity jeho záření. Výzkum vyžadoval měření v oboru infračerveného záření na delších vlnových délkách za účelem proniknutí skrz mezihvězdná oblaka prachu a k detekci záření emitovaného prachem ze supernovy.
Astronomové již měli důkazy, že odvržená vnější rázová vlna supernovy může vytvořit značné množství prachu. Až doposud bylo klíčovou otázkou, jestli nově vytvořené prachové částice svojí velikostí podobné sazím až písku přečkají zpětné rázové vlny generované v okamžiku, kdy se první, ven směřující rázová vlna srazí s obklopujícím mezihvězdným prachem a plynem.
Text k obrázku: Prachový pozůstatek po explozi supernovy detekovaný létající observatoří SOFIA (žlutá barva) přetrvává daleko od žhavého plynu emitujícího rentgenové záření (purpurová barva). Červená elipsa vyznačuje rázovou vlnu supernovy. Vložený obrázek ukazuje zvětšenou oblast prachu (oranžová barva) a záření plynu (modrozelená barva).
„Prach přečkal pozdější prudký nápor rázových vln z exploze supernovy a nyní proudí do mezihvězdného prostředí, kde se může stát součástí zárodečného materiálu pro vznik nových hvězd a planet,“ vysvětluje Ryan Lau.
Tyto závěry rovněž odhalily možnost, že obrovské množství prachu pozorovaného ve vzdálených mladých galaxiích mohlo být vytvořeno při explozích supernov raných hmotných hvězd. Žádný jiný známý mechanismus nemůže produkovat tak velké množství prachu.
„Tento objev je mimořádným počinem observatoře SOFIA ukazujícím, jak pozorování v naší Galaxii mohou vést k pochopení vývoje galaxií vzdálených miliardy světelných roků,“ říká Pamela Marcum, vědecká pracovnice na Ames Research Center, Moffett Field, Kalifornie.
SOFIA je modifikovaný letoun Boeing 747, který nese na své palubě zabudovaný dalekohled o průměru 2,5 metru a během pozorování se nachází ve výšce 12 až 14 kilometrů. SOFIA je společný projekt NASA a Německého letecko-kosmického střediska. Tato létající observatoř má základnu na NASA's Armstrong Flight Research Center facility v Palmdale, Kalifornie.
autor: František Martinek