Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Tento nový snímek pořízený na observatoři ESO/La Silla odhaluje oblak vodíku nesoucí označení Gum 41. Uprostřed této málo známé mlhoviny produkují mladé, horké a jasné hvězdy množství záření s vysokou energií, které nutí okolní vodík zářit charakteristickým odstínem červené barvy.
Tato oblast jižní oblohy se nachází v souhvězdí Kentaura a je domovem mnoha jasných mlhovin. Každá z nich je spojena se skupinou nově vzniklých hvězd, které se vytvořily z oblaků vodíku. Intenzivní vyzařování hvězdných novorozenců excituje zbývající vodík v okolí a nutí ho zářit nápadným odstínem červené barvy, která je pro oblasti s probíhající tvorbou hvězd typická. Jiným známým příkladem tohoto jevu je například mlhovina Laguna (eso0936) – mohutný oblak jasně zářící nachovou barvou.
Mlhovina na tomto snímku se nachází asi 7 300 světelných let od Země. Objevil ji australský astronom Colin Gum na snímcích pořízených na observatoři Mount Stromlo nedaleko Canberry (Austrálie) a zařadil ji do svého katalogu 84 emisních mlhovin, který publikoval v roce 1955. Gum 41 je ve skutečnosti jen malou částí rozsáhlejší mlhoviny kolem hvězdy lambda Centauri (Lambda Centauri Nebula), která je rovněž známa pod přezdívkou ‚Běžící kuře‘ (Running Chicken Nebula, eso1135). Colin Gum zemřel v nízkém věku, tragicky zahynul v roce 1960 při lyžování ve Švýcarsku.
Na tomto snímku vypadá oblak Gum 41 poměrně hustý a jasný, to je však poněkud zavádějící. Pokud by teoreticky mohl kosmický cestovatel prolétnout oblakem mlhoviny, nejspíš by ji zblízka ani nezaznamenal – byla by příliš slabá, než aby ji mohl spatřit. To také vysvětluje, proč tento rozsáhlý objekt musel čekat až do poloviny 20 století, než se jej podařilo objevit – jeho světlo je rozprostřeno na velkou plochu a červená barva se vizuálně pozoruje jen obtížně.
Tento nový portrét mlhoviny Gum 41 – pravděpodobně dosud jeden z nejlepších záběrů tohoto objektu – byl vytvořen na základě dat získaných pomocí kamery WFI (Wide Field Imager), která pracuje ve spojení s dalekohledem MPG/ESO o průměru primárního zrcadla 2,2 m na observatoři La Silla v Chile. Jedná se o kombinaci snímků pořízených přes modrý, zelený a červený filtr, plus speciální filtr navržený tak, aby systém byl citlivý na vyzařování vodíku v červené oblasti spektra.
Další informace
ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy a v současnosti nejproduktivnější pozemní astronomická observatoř. ESO podporuje celkem 15 členských zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a úspěšný chod výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také vedoucí úlohu při podpoře a organizaci spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal provozuje Velmi velký teleskop (VLT), což je nejvyspělejší astronomická observatoř pro viditelnou oblast světla, a také dva další přehlídkové teleskopy. VISTA pracuje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým dalekohledem na světě, dalekohled VST (VLT Survey Telescope) je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy výhradně ve viditelné části spektra. ESO je evropským partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Pro viditelnou a blízkou infračervenou oblast ESO rovněž plánuje nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope) s primárním zrcadlem o průměru 39 metrů, který se stane „největším okem do vesmíru“.
Odkazy
Kontakty
Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz
Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz
Richard Hook; ESO Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org
Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1413. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.