Start družice SMOS se blíží

Vůbec poprvé v historii kosmonautiky bude družice SMOS (Soil Moisture and Ocean Salinity) měřit z oběžné dráhy vlhkost půdy a slanost vody v oceánech. Informace o půdní vlhkosti jsou nutné pro nejrůznější hydrologické studie, data o slanosti vody v oceánech jsou důležitá pro zlepšení našich představ o zákonitostech cirkulace vody v oceánech. Start družice SMOS je naplánován na 2. listopadu 2009.

Vědci předpokládají, že získané informace povedou k lepšímu porozumění cyklům oceánského proudění a tudíž k lepšímu pochopení počasí, rovněž k lepšímu předpovídání extrémních událostí a sezónních klimatických změn. Druhým cílem družice SMOS bude sledování oblastí pokrytých ledem a sněhem, což přispěje k výzkumu zemské kryosféry.

Jednou z novinek na družici SMOS je, že bude používat novou měřící techniku, využívající zcela odlišný postup při výzkumu zemského povrchu z vesmíru. Opravdu neobvyklý vědecký přístroj MIRAS (Microwave Imaging Radiometer with Aperture Synthesis), který byl pro tento účel vyvinut, bude schopen měřit jak půdní vlhkost, tak i salinitu vody na základě registrování mikrovlnného záření zemského povrchu na frekvenci 1,4 až 1,427 GHz (pásmo L). Družice tak poprvé ponese na své palubě dvojrozměrný interferometrický radiometr.

Ačkoliv půda obsahuje jen velmi malé množství celkových zásob vody na Zemi, půdní vlhkost hraje velmi důležitou roli v její globální cirkulaci. Bohužel přímá měření jsou realizována jen na velmi řídce rozmístěných stanicích. Družice bude rovněž monitorovat množství vody obsažené ve vegetaci.  Pokud lépe porozumíme cirkulaci vody na Zemi, budeme schopni i lépe předpovídat počasí, klimatické změny či mimořádné události (povodně, hurikány apod.).

Totéž platí o informacích, které se týkají salinity vody v oceánech. Máme k dispozici malé množství historických údajů, a to pouze na malé části oceánů. Slanost a teplota mořské vody určuje její hustotu, naopak hustota vody je zase důležitým faktorem ovlivňujícím oceánské proudění.

Cirkulace vody v oceánech hraje rozhodující roli při zmírňování klimatu, například prostřednictvím transportu tepla z rovníkových oblastí do okolí pólů. Sledování proměnné slanosti vody v oceánech je tudíž klíčem k monitorování a modelování změn cirkulace v oceánech.

Celková hmotnost družice SMOS je 658 kg. Elektrickou energii bude dodávat dvojice panelů slunečních baterií (900 W). Přístroj MIRAS se skládá z trojice rozkládacích ramen navazujících na centrální část, na nichž je umístěno 69 anténních přijímačů LICEF pro měření mikrovlnného záření, emitovaného zemským povrchem. Start se uskuteční pomocí ruské rakety Rockot z kosmodromu Pleseck. Předpokládaná minimální životnost družice SMOS je 3 roky.

Družice SMOS je také označována jako „vodní mise ESA“. Jejím hlavním posláním je získávat data o půdní vlhkosti a salinitě oceánů. Díky novému přístroji MIRAS bude družice poskytovat informace o půdní vlhkosti se 4% přesností a prostorovým rozlišením 35 až 50 km (pro informaci: SMOS bude schopna detekovat kávovou lžičku vody vsáklou do hrsti suché půdy). Podobně bude schopna zjišťovat průměrnou oceánskou salinitu v průběhu 10 až 30 dnů v oblasti 200×200 km už na úrovni 0,1 PSU (Practical Salinity Unit), což lze přirovnat ke schopnosti detekovat 0,1 g soli v 1 litru vody. Průměrná slanost vody v oceánech je 35 jednotek, což odpovídá 35 gramům soli rozpuštěné v litru vody.

Zdroj: http://www.esa.int/esaCP/SEMVCOXRA0G_index_0.html a http://www.dlr.de/iaa.symp/Portaldata/49/Resources/dokumente/archiv5/0202_Bermudo.pdf

autor: František Martinek