Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Recyklovaná kosmická sonda NASA s názvem Stardust-NExT se blíží ke kometě 9P/Tempel 1, kolem níž prolétne v noci z pondělí na úterý 14./15. února 2011. Tento výzkum ukáže astronomům vůbec poprvé změny na povrchu komety, k nimž došlo následně během jednoho oběhu kolem Slunce od poslední návštěvy kosmické sondy v roce 2005.
Název sondy vychází z původního pojmenování Stardust, přičemž NExT je akronymem nového poslání sondy: New Exploration of Tempel (nový výzkum komety Tempel). Kamery sondy by měly pořídit fotografie komety s vysokým rozlišením během těsného přiblížení a pokusit se zjistit složení, distribuci a tok prachu emitovaného do koróny, případně materiálu v okolí jádra komety. Tempel 1 náleží do Jupiterovy rodiny komet a kolem Slunce obíhá mezi Marsem a Jupiterem. Jeden oběh vykoná za 5,5 roku.
Mise by měla doplnit výzkum komety, který dříve uskutečnila sonda Deep Impact. V červenci 2005 se od ní oddělil impaktor o hmotnosti 372 kg, který narazil do povrchu jádra komety Tempel 1 za účelem výzkumu jejího složení. Kamery na palubě mateřské sondy měly mj. pořídit fotografie kráteru, vytvořeného po dopadu impaktoru. Bohužel usazení a rozptýlení prachu trvalo poněkud déle a fotografie kráteru se získat nepodařilo, sonda se již od komety značně vzdálila.
„Každým dnem se dostáváme blíž a blíž a jsme víc a víc v očekávání odpovědí na základní otázky, pokud se týká komet,“ říká Joe Veverka (Cornell University, Ithaca). „Vracíme se pro další informace o kometě Tempel 1, které nám poskytnou nové pohledy na to, jak komety fungují a jak probíhal jejich vznik před 4,5 miliardami roků.“
Veškeré operace bude sonda Stardust-NExT v době průletu kolem komety vykonávat automaticky. Od Země ji totiž bude dělit 336 miliónů km a signál bude putovat ze Země na sondu a zpět zhruba 40 minut, takže není žádná šance cokoliv změnit.
Během těsného průletu sonda pořídí 72 fotografií a uloží je do paměti svého počítače. Tyto surové snímky budou následně předány na Zemi ke zpracování. Jejich přehrávání bude zahájeno asi o hodinu později a přenos dat bude trvat přibližně 12 hodin.
Od roku 2007 bylo provedeno osm korekcí dráhy sondy Stardust-NExT, která mezitím absolvovala 4 oběhy kolem Slunce a využila gravitační manévr při průletu kolem Země k navedení ke kometě Tempel 1.
Další tři korekce jsou ještě plánovány (31. ledna, 7. a 12 února 2011) pro přesné navedení sondy ke kometě. Předpokládá se, že sonda prolétne kolem komety o průměru téměř 6 km rychlostí 10 km/s ve vzdálenosti přibližně 200 km.
V roce 2004 uskutečnila sonda Stardust první sběr prachových částic uvolněných z jádra komety 81P/Wild 2, a také sběr mezihvězdného prachu. Odebrané vzorky byly v roce 2006 dopraveny v návratovém pouzdru na Zemi k dalšímu výzkumu. Mateřskou sondu, stále ještě fungující, navedlo řídící středisko na oběžnou dráhu kolem Slunce, odkud mohla být znovu navedena k případnému novému výzkumnému cíli.
Dne 1. ledna 2007 NASA přejmenovala novou misi sondy na Stardust-NExT a navedla na 4,5 roku trvající cestu ke kometě Tempel 1.
„Můžeme říci, že naše sonda je ostříleným veteránem kometárních výprav,“ říká Tim Larson (NASA, Jet Propulsion Laboratory, Pasadena). „Dostala se do poloviční vzdálenosti k Jupiteru, pořídila detailní snímky při průletu kolem asteroidu a komety, sbírala kometární materiál a částice mezihvězdného prachu, které dopravila na Zemi k podrobnému výzkumu. Nyní po ní požadujeme setkání s jádrem druhé komety.“
Tým vědců očekává od tohoto setkání napsání závěrečné kapitoly úspěšně naplněného příběhu sondy. Během téměř 12 roků trvajícího letu vesmírem spotřebovala skoro všechny pohonné hmoty. Od svého vypuštění v roce 1999 překonala vzdálenost téměř 6 miliard km. Během setkání s kometou se předpokládá spotřebování veškerých zásob pohonných látek.
Jádro komety Tempel 1 pomalu rotuje rychlostí jedna otočka za 41 hodin. Astronomové zatím nemají informace, které by dávaly záruku, že část povrchu jádra komety s vytvořeným kráterem po dopadu impaktoru bude v době průletu přivrácena k sondě a kamery na její palubě podobu kráteru vyfotografují.
Pouze zhruba třetina povrchu jádra komety byla vyfotografována v roce 2005 při průletu sondy Deep Impact. „Nyní se budeme dívat jednak na starý známý terén, ale také na doposud neznámou část povrchu,“ vysvětluje Joe Veverka.
Stardust a kometa Wild 2 (2004), vpravo setkání s kometou Tempel 1 (2011)
Zdroj: http://www.spaceref.com/news/viewpr.html?pid=32523 a http://www.universetoday.com/82648/stardust-next-targets-valentines-day-encounter-with-comet-temple-1/
autor: František Martinek