Hned v prvních dnech roku 2025 jsme dosáhli v rámci projektu velké modernizace Hvězdárny Valašské Meziříčí dalšího významného cíle. Po více než deseti letech můžeme změnit první příčku ve velikosti primárního zrcadla našeho největšího dalekohledu - od počátku roku 2025 patří půlmetrovému zrcadlovému dalekohledu typu Newton.
Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Astronomové získali důkazy, že další vesmírné těleso bombardovalo planetu Jupiter, a to přesně 15 let po prvním pozorovaném impaktu úlomků komety Shoemaker-Levy 9.
Novou skvrnu objevil amatérský astronom Anthony Wesley (Austrálie), který planetu Jupiter vyfotografoval 19. 7. 2009. Na snímku, pořízeném o dva dny dříve ještě žádné stopy po srážce nebyly. Po publikování snímku, na kterém byl objeven nový temný „šrám“ v atmosféře obří planety, ještě tentýž den vědci JPL (Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Kalifornie) použili infračervený dalekohled NASA o průměru 3 m s názvem IRTF (Infrared Telescope Facility) na Mauna Kea (Havajské ostrovy) k detailnímu výzkumu, z kterého vyplynulo, že se s největší pravděpodobností jedná o impakt.
Nové fotografie v infračerveném oboru ukazují, že tmavá skvrna pravděpodobně vznikla v důsledku srážky Jupiteru s kometou v oblasti poblíž jižního pólu planety. Ve viditelném světle byla oblast pozorovatelná jako tmavá „jizva“ v horních vrstvách atmosféry. V oboru infračerveného záření se jevila jako jasná plocha vzniklá v důsledku zahřátí horní troposféry planety.
„Jsme neobyčejně šťastní, že jsme planetu Jupiter pozorovali ve správnou dobu, ve správném okamžiku, že jsme pozorovali tu správnou oblast Jupiteru a byli svědky této události. Nemohli jsme pozorování zorganizovat lépe,“ říká Glenn Orton, vědecký pracovník JPL.
Orton a jeho tým astronomů zahájili pozorování časně ráno. Tato fotografie byla pořízena na vlnové délce 1,65 mikronu, což je vlnová délka, citlivá na sluneční světlo odražené od vysoké atmosféry planety Jupiter. Ukazuje jednak jasný střed skvrny a jednak na ni navazující oblak trosek směřující k severozápadu (vlevo nahoru).
„Může se jednat o dopad komety, zatím si tím však nejsme úplně jisti,“ říká Orton. „K události došlo přesně v den, kdy si připomínáme výročí komety Shoemaker-Levy 9 a výročí přistání na Měsíci v projektu Apollo.“
Shoemaker-Levy 9 byla kometa, která se rozpadla na více než 20 pozorovatelných úlomků ještě před tím, než došlo k její srážce s Jupiterem v rozmezí 16. až 22. července 1994.
Leigh Fletcher, který spolupracoval s Ortonem na těchto posledních pozorováních, řekl: „Tato pozorování jsou nejzajímavější, jaká jsem kdy zažil při výzkumu vnějších planet za posledních 5 let.“
Pozorování bylo možno uskutečnit ve velkém rozsahu pomocí infračerveného dalekohledu IRTF díky mimořádnému úsilí obsluhujícího personálu včetně operátora dalekohledu Williama Golische. Ten obratně nasměroval tři přístroje dalekohledu během krátké doby na oblast Jupiteru, kde byla viditelná skvrna, čímž mohla být sledována na různých vlnových délkách.
Do pozorování se zapojily i další světové observatoře.
Zdroj: http://www.jpl.nasa.gov/news/news.cfm?release=2009-112 a http://www.berkeley.edu/news/media/releases/2009/07/21_bruise.shtml
autor: František Martinek