Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Bude to vyžadovat více než šest let přípravy. Avšak pokud budou dlouho očekávané stopy života na Europě nalezeny, nově navrhované spojení americko-evropské cesty k tajemnému měsíci planety Jupiter bude stát za to. Plán s názvem „Joint Europa Mission“ (společná mise k Europě) byl představen 24. dubna 2017 ve Vídni (Rakousko) na výročním zasedání European Geoscience Union. Jestliže se na tom obě organizace dohodnou a NASA a Evropská kosmická agentura ESA spojí své síly k uskutečnění plánované mise, její start by mohl být realizován kolem roku 2025.
„Celá myšlenka spočívá v tom, že pokud budeme předpokládat, že hledání života na Europě je důležité, mělo by být uskutečněno v mezinárodní spolupráci,“ říká Michel Blanc, France’s Research Institute in Astrophysics and Planetology, Toulouse. „Konečným cílem je přistát na povrchu satelitu a pátrat po biologických stopách života.“
Europa je předpokládaným potenciálním „kotlem“ života. Oceán, kde se může život vyvíjet, se ukrývá pod ledovou kůrou na povrchu. Objev gejzírů vody tryskajících z povrchu v roce 2013 vyvolal další vzrušení a byl podpořen dříve zaznamenanými obdobnými gejzíry na Saturnově měsíci Enceladus, které objevila americká sonda Cassini.
Michel Blanc říká, že projekt Joint Europa Mission by měl obsahovat tři hlavní součásti. Nejdůležitější by bylo vysazení přistávacího modulu (landeru) na povrch měsíce Europa, kde by po dobu 35 dnů prováděl odběry vzorků a výzkum materiálu za účelem pátrání po stopách života, jako je hledání biologických molekul a projevů metabolismu.
Zatímco lander přistane na povrchu měsíce, hlavní část sondy na oběžné dráze (orbiter) bude trávit tři měsíce prováděním laserových, magnetických a seismických měření k objasnění základní struktury tělesa. Výzkum bude zaměřen na určení složení a hloubky oceánu, který může být podle předpokladu bohatý na soli hořčíku, což bylo zjištěno při předcházejících pozorováních průsaků na povrch, která uskutečnily při blízkých průletech dřívější sondy.
Nakonec orbitální sonda dopadne na povrch měsíce, avšak při sestupu k povrchu bude shromažďovat a předávat na Zemi data o složení řídké atmosféry měsíce Europa za účelem registrace se životem souvisejících plynů, jako je oxid uhličitý a kyslík.
Pokud bude všechno postupovat tak, jak předpokládáme, může mise trvat 6,5 roku. Sondě bude trvat téměř pět let, než dosáhne planety Jupiter a uskuteční další manévry na oběžné dráze ke konečnému dosažení Europy. Bude rovněž potřeba vyřešit dvě klíčová nebezpečí při konstrukci vědeckého vybavení: ochranu před intenzivní radiaci v okolí planety Jupiter, a dále potřebu vyvarovat se kontaminaci Europy „černými pasažéry“ v podobě organismů zavlečených ze Země.
Michel Blanc předpokládá, že výrobu landeru zajistí NASA a že obě kosmické agentury spojí své síly k zajištění dalších dílčích součástí při využití svých vlastních sil. NASA již oznámila minulý měsíc, že pracuje na vývoji mise k Jupiteru – oficiálně pojmenované Europa Clipper – avšak bude se jednat pouze o průzkum Europy během průletů, nikoliv o přistání.
Obdobně ESA plánuje misi k měsíci Ganymed, k dalšímu z velkých měsíců planety Jupiter, pod názvem JUICE (JUpiter ICy moons Explorer). Plán představený tento týden je prvním konkrétním případem hledání života zvažujícím přistání na povrchu zkoumaného měsíce.
Ačkoliv tento záměr je zcela nový, staví na dřívějších návrzích výzkumu Europy včetně toho z počátku letošního roku. „Nyní čekáme na to, jaká bude odpověď na naše návrhy ze strany NASA,“ říká Luigi Colangeli, vedoucí výzkumu Sluneční soustavy v ESA, který měl rovněž na starosti průběh zasedání.
„Na obou stranách panuje velké nadšení pro tento projekt,“ říká Jakob van Zyl, ředitel výzkumu Sluneční soustavy na NASA’s Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Kalifornie. Záležet bude především na tom, zda se podaří získat potřebné finanční prostředky.
autor: František Martinek