Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Podobně jako posypaná práškovým cukrem na výrazně červeném koláči vypadá scéna na pořízené fotografii z evropsko-ruské sondy ExoMars Trace Gas Orbiter zachycující kontrastní barvy jasně bílého vodního ledu a rezavě červené marťanské horniny. Tento nádherný snímek byl pořízen 5. července 2021. Zachycuje kráter o průměru 4 kilometry v oblasti pojmenované Vastitas Borealis v severním polárním regionu Marsu. Střed kráteru má souřadnice 70,6°N/230,3°E.
Kráter je zčásti zaplněn vodním ledem, který je zejména dominantní na jeho severních svazích. Tyto oblasti přijímají během roku v průměru méně slunečního světla.
Tmavý materiál zřetelně viditelný na okraji kráteru – dodávající mu poněkud vyprahlý vzhled – se pravděpodobně skládá z vulkanických materiálů, jako jsou čediče. Většina okolního terénu je zcela bez ledu, avšak byla vytvarována stále pokračující větrnou erozí. Pruhy v pravé dolní části obrázku byly vytvořeny vanoucími větry, které odstranily z povrchu světlejší prach oxidu železa a obnažily nepatrně tmavší spodní vrstvu v podloží.
Kosmická sonda Trace Gas Orbiter (TGO) – start 14. 3. 2016 – je společným projektem Evropské kosmické agentury ESA a ruské kosmické organizace Roskosmos. K Marsu přiletěla 19. 10. 2016 a plnohodnotnou vědeckou misi zahájila v dubnu 2018. Sonda neposílá zpět na Zemi pouze atraktivní snímky, ale také poskytuje vůbec nejlepší inventuru plynů v atmosféře planety Mars; a také provádí mapování povrchu planety za účelem odhalení na vodu bohatých lokalit. Bude také poskytovat servis při retranslaci dat z druhé sondy ExoMars zahrnující evropský rover Rosalind Franklin, který na povrchu rudé planety přistane pomocí ruské přistávací plošiny Kazačok, když přilétne k Marsu v roce 2023.
Zdroj: https://scitechdaily.com/red-velvet-mars-exomars-trace-gas-orbiter-captures-delightful-image/ a https://www.esa.int/ESA_Multimedia/Images/2021/12/
autor: František Martinek