Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Na publikovaném snímku, který zpřístupnila NASA, je umělecké ztvárnění sondy Parker Solar Probe, která se blíží ke Slunci. Díky revolučnímu tepelnému štítu, který je schopen odolat teplotě až 1 370 stupňů Celsia, je sonda navržena tak, aby snesla sluneční žár jako nikdy předtím. Sonda NASA se chystá proletět blíže ke Slunci než jakýkoliv jiný objekt vyslaný dříve.
V roce 2018 byla vypuštěna sonda Parker Solar Probe, která má za úkol zblízka pozorovat Slunce. Od té doby prolétává přímo sluneční korónou – vnější atmosférou viditelnou během úplného zatmění Slunce. Jejím dalším milníkem je největší přiblížení ke Slunci. Podle plánů by měla sonda v úterý 24. prosince proletět horkou sluneční atmosférou a přiblížit se na rekordních 6 milionů kilometrů od povrchu Slunce.
Jak sonda toto přiblížení zvládla, se manažeři mise dozvědí až několik dní po průletu, protože sonda bude mimo dosah komunikace. Parker Solar Probe se měla podle plánu dostat více než sedmkrát blíže ke Slunci než předchozí sondy a při nejtěsnějším přiblížení dosáhnout rychlosti 690 000 km/h. Je to nejrychlejší kosmická sonda, jaká kdy byla postavena, a je vybavena tepelným štítem, který dokáže odolat spalujícím teplotám až 1 370 stupňů Celsia.
V této vzdálenosti bude kolem Slunce kroužit nejméně do září 2025. Vědci doufají, že lépe pochopí, proč je koróna stokrát žhavější než povrch Slunce a co pohání sluneční vítr, nadzvukový proud nabitých částic, který neustále proudí ze Slunce.
Hřejivé sluneční paprsky umožňují život na Zemi. Silné sluneční bouře však mohou dočasně narušit rádiovou komunikaci a přerušit dodávky energií. Slunce se v současné době nachází v maximální fázi svého jedenáctiletého cyklu, což vyvolává barevné polární záře na nečekaných místech.
„Je to náš nejbližší a nejpřátelštější soused,“ řekl Joe Westlake z NASA, „ale občas se také trochu zlobí.“
Zdroj: https://phys.org/news/2024-12-nasa-parker-solar-probe-aims.html
autor: František Martinek