Hned v prvních dnech roku 2025 jsme dosáhli v rámci projektu velké modernizace Hvězdárny Valašské Meziříčí dalšího významného cíle. Po více než deseti letech můžeme změnit první příčku ve velikosti primárního zrcadla našeho největšího dalekohledu - od počátku roku 2025 patří půlmetrovému zrcadlovému dalekohledu typu Newton.
Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Pozorování sondy Juno při těsném průletu kolem ledového měsíce Europa poskytla první blízké pohledy na tento svět s podpovrchovým oceánem, z čehož vyplývají pozoruhodné fotografie a unikátní vědecké poznatky. Země nyní obdržela první fotografie ze sondy NASA s názvem Juno. Snímky byly získány v průběhu nejtěsnějšího přiblížení sondy na vzdálenost 352 kilometry. Odhalily útvary na povrchu v oblasti nazvané Annwn Regio poblíž rovníku měsíce.
Pozorování ze sondy Juno během průletu kolem Jupiterova měsíce Europa poskytla po více než dvou desetiletích první detailní snímky povrchu světa s podpovrchovým oceánem. Snímek (viz úvodní obrázek) pokrývá plochu zhruba 150 krát 200 kilometrů a odhaluje region s křižujícími se útvary ostrých brázd a dvojitých hřbetů (dvojic dlouhých paralelních linií označujících vyvýšené útvary v povrchové ledové kůře). Blízko pravého horního rohu obrázku, stejně tak pod jeho středem, jsou tmavé skvrny možná spojené do určité míry s erupcí na povrch měsíce. Pod středem snímku vpravo je povrchový útvar, připomínající čtvrťovou notu v hudbě, dlouhou 67 kilometrů ve směru sever-jih a 37 kilometrů ve směru východ-západ. Světlé skvrny na snímku jsou „podpisy“ pronikajících vysoko-energetických částic z bouřlivého radiačního prostředí v okolí měsíce.
Stellar Reference Unit (SRU) – neboli hvězdná kamera na palubě sondy Juno určená k její orientaci – získala publikované černobílé snímky během průletu kolem měsíce 29. září 2022 ze vzdálenosti 412 kilometrů. Při rozlišení zhruba v rozmezí 256 až 340 metrů na pixel (obrazový bod) sonda Juno pořídila snímek při rychlosti 24 kilometry za sekundu nad částí povrchu, na které panovala noc, nejasně osvětlené září Jupitera – respektive slunečním světlem odraženým od horních vrstev oblačnosti planety.
„Sonda Juno byla vypuštěna za účelem komplexního průzkumu planety Jupiter. Vědecký tým byl skutečně nadšený, že v průběhu prodloužené mise jsme rozšířili náš výzkum na tři ze čtyř tzv. galileovských měsíců a Jupiterova prstence,“ říká Scott Boldon, hlavní vědecký pracovník pro sondu Juno ze Southwest Research Institute, San Antonio. „Tímto průletem sondy kolem Europy Juno pozorovala zblízka již druhý ze zajímavých měsíců Jupitera s ledovou kůrou na povrchu.“ V červnu 2021 prolétla sonda kolem Ganymedu, největšího satelitu planety Jupiter.
Europa je šestým největším měsícem ve Sluneční soustavě, s rovníkovým průměrem dosahujícím 90 % průměru zemského satelitu. Vědci jsou přesvědčeni, že pod několik kilometrů tlustou ledovou kůrou se nachází slaný oceán nabízející otázku jeho potenciální obyvatelnosti. Počátkem 30. let tohoto století přilétne k Europě sonda NASA s názvem Europa Clipper a bude se snažit získat odpovědi na otázku její obyvatelnosti.
Zdroj: https://phys.org/news/2022-10-juno-highest-resolution-close-up-jupiter-moon.html a https://www.nasa.gov/feature/jpl/nasa-s-juno-gets-highest-resolution-close-up-of-jupiter-s-moon-europa
autor: František Martinek