Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Po splnění úkolů na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS se velitel 21. základní posádky Frank De Winne (Belgie), kosmonaut Roman Romaněnko (Rusko) a astronaut Robert Thirsk (Kanada) usadili v návratové kabině ruské kosmické lodi Sojuz, odpojili se od orbitálního komplexu a zahájili návratovou fázi letu zpět na Zemi. Na zemském povrchu – na území Kazachstánu – přistáli v úterý 1. prosince 2009 po 188denním pobytu na kosmické stanici.
V závěrečné fázi letu kabina sestupovala k zemskému povrchu na bílo-oranžovém padáku. Těsně před dopadem byly zažehnuty brzdící raketové motory měkkého přistání. Kabina s posádkou přistála ve vzdálenosti 88 km od města Arkalyk. Od okamžiku oddělení kosmické lodi Sojuz od kosmické stanice po samotné přistání uplynuly 3 hodiny a 20 minut.
Vyhledávácí a záchranné týmy včetně amerických a ruských lékařů byly připraveny poblíž místa předpokládaného přistání, aby pomohly vracejícím se kosmonautům opustit po přistání stísněné prostory návratového modulu. Mrazivé počasí v místě přistání a nízká oblačnost přinutila vedení záchranné služby ponechat vrtulníky, které se při pátrání a vyhledávání posádky běžně využívají, na letištích. Místo nich vyrazily před přistáním do předpokládané oblasti návratu záchranná obojživelná vozidla.
Jednalo se o první prosincové přistání kosmické lodi Sojuz od roku 1990, avšak Rusové říkají, že počasí bylo přijatelné pro bezpečný návrat posádky z vesmíru.
Současná 22. posádka Mezinárodní kosmické stanice, která pracuje ve složení velitel posádky Jeffrey Williams (USA) a letový inženýr Maksim Surajev, pečlivě sledovala odletovou fázi a přistání Sojuzu TMA-15. Williams a Surajev přiletěli na ISS počátkem října letošního roku.
Návratová kabina kosmické lodi Sojuz dosedla na zemský povrch ve vzpřímené poloze (stranou tepelného štítu dole). Záchranné týmy z něj vytáhly členy posádky a na nosítkách je odnesly do připravených vozidel.
Přípravy na ukončení mise a návrat na Zemi byly zahájeny v pondělí 30. listopadu večer. Výstupní otvor mezi orbitální sekcí lodi Sojuz a Mezinárodní kosmickou stanicí byl uzavřen a kosmická loď Sojuz s posádkou na palubě se oddělila od ruského modulu Zarja.
Roman Romaněnko sledoval funkci brzdícího raketového motoru, který byl v činnosti 4 minuty a 19 sekund. Jeho činností byla snížena rychlost kosmické lodi Sojuz, která zahájila sestup k zemskému povrchu. Ve výšce 140 km nad zemským povrchem se kosmická loď rozdělila na tři části a zhruba o tři minuty později vstoupila návratová kabina s posádkou ve výšce přibližně 100 km do již zjistitelné řídké atmosféry.
Po dobu následujících 5 minut a 38 sekund byla posádka vystavena přetížení 5 G, což je pětinásobek běžné gravitace na zemském povrchu a kosmická loď sestoupila mezitím do výšky 40 km. Byl vydán povel k otevření výtažného, stabilizačního a brzdícího padáku, a to ve výšce 10,6 km. Následovalo měkké přistání poblíž města Arkalyk.
Po odletu Romaněnka, Thirska a belgického kosmonauta De Winna, který byl prvním evropským velitelem posádky kosmické stanice, převzali její řízení do svých rukou kosmonauti Surajev a Williams. Od července 2006 je to poprvé, co krátkodobě tvoří posádku stanice pouze dvojice kosmonautů.
Jejich osamělost však nebude trvat dlouho. Další tříčlenná posádka ve složení Oleg Kotov (Rusko), Timothy Creamer (USA) a Soichi Noguchi (Japonsko) by měla odstartovat podle plánu 21. prosince 2009 na palubě kosmické lodi Sojuz TMA-17. K Mezinárodní kosmické stanici ISS se připojí o dva dny později.
Zdroj: http://www.spaceflightnow.com/station/exp22/091201landing.html
autor: František Martinek