Sledujte pátrání po exoplanetě v přímém přenosu

15. ledna 2016 byla oficiálně spuštěna unikátní kampaň s názvem 'Pale Red Dot' (Světle červená tečka), která umožní široké veřejnosti sledovat práci vědců celého světa při pátrání po exoplanetě podobné Zemi obíhající kolem nejbližší cizí hvězdy, Proximy Centauri. Pozorovací kampaň potrvá od ledna do dubna 2016 a bude doprovázena pravidelnými příspěvky na speciálním blogu nebo aktualizacemi na sociálních sítích. Jaký bude výsledek projektu, zatím nikdo neví. V následujících měsících, po provedení samotných pozorování, budou vědci analyzovat získaná data a výsledky publikovat v recenzovaném vědeckém časopise.

Ve vzdálenosti 4,2 světelného roku od Slunce leží nejbližší známá cizí hvězda. Na obloze se nachází v souhvězdí Kentaura a je známa pod označením Proxima Centauri. Pozorování provedená v nedávné minulosti odhalila nadějný, leč velmi slabý, signál, který by mohl být známkou přítomnosti drobného souputníka obíhajícího kolem této malé červené hvězdy. Kampaň 'Pale Red Dot' má za cíl provést nové pátrání pomocí citlivějších přístrojů s cílem odhalit slabé 'pohupování' hvězdy, které by mohlo odhalit přítomnost planety podobné Zemi na oběžné dráze kolem tohoto červeného trpaslíka.

Pozorování budou vědci provádět pomocí dalekohledu s primárním zrcadlem o průměru 3,6 m (ESO’s 3.6-metre telescope) osazeným spektrografem HARPS (High Accuracy Radial velocity Planet Searcher), který pracuje na observatoři La Silla v Chile. Data získaná pomocí tohoto přístroje doplní snímky pořízené plejádou robotických dalekohledů z celého světa [1].

Do projektu jsou zapojeny dalekohledy sítě BOOTES (Burst Optical Observer and Transient Exploring System) a LCOGT (Las Cumbres Observatory Global Telescope Network), které výzkum podpoří pořizováním přesných fotometrických pozorování Proximy během každé noci dva a půl měsíce trvajícího projektu. Tato pozorování astronomům pomohou rozlišit, zda případné pohupování naměřené spektroskopicky není místo známkou přítomnosti exoplanety pouze projevem struktur na bouřlivém povrchu hvězdy.

Jakmile vědci získají pomocí různých přístrojů potřebná data, zahájí jejich pečlivou analýzu. V následujících měsících budou metody a výpočty zpracovány do článku, který bude odeslán k publikaci ve vědeckém časopise. A jakmile odborní recenzenti prověří správnost použitých postupů a dosažených výsledků, budou závěry zveřejněny, čímž bude dlouhodobý a rozsáhlý vědecký program završen.

Kromě sledování přicházejících pozorování v reálném čase nabídne popularizační program 'Pale Red Dot' veřejnosti možnost sledovat práci moderních observatoří i kooperaci astronomů s různou specializací při získávání, analýze a interpretaci dat, která by mohla potvrdit, nebo zpochybnit přítomnost planety zemského typu na oběžné dráze kolem nejbližší ze sousedních hvězd.

„Do projektu jsme se rozhodli zapojit veřejnost, přestože vlastně nevíme, co pozorování odhalí, protože nejsme schopni analyzovat data a udělat závěry v reálném čase. Je možné, že jakmile publikujeme článek shrnující naše výsledky, budeme muset přiznat, že jsme nebyli schopni získat důkazy pro přítomnost planety zemského typu obíhající kolem Proximy Centauri. Ale již fakt, že vůbec můžeme pátrat po takto malém a vzdáleném tělese s takto vysokou přesností, je prostě ohromující,“ říká koordinátor projektu Guillem Anglada-Escude.

„Rádi bychom s lidmi sdíleli nadšení vědců z pátrání a ukázali jim, jak funguje věda 'za oponou', co znamená metoda pokus – omyl, nebo jak je potřebné neutuchající úsilí k dosažení objevu, o kterém se veřejnost nakonec třeba doslechne ve zprávách. A na základě toho bychom chtěli nadchnout více lidí pro vědu, techniku a matematiku,“ dodává Guillem Anglada-Escude.

Kampaň 'Pale Red Dot' si klade za cíl přiblížit veřejnosti ne tak často prezentovanou stránku pátrání po exoplanetách prostřednictvím pravidelných článků a příspěvků na sociálních sítích. Připravte se na smršť blogových příspěvků s různou tématikou – včetně metod hledání exoplanet, stavby dalekohledu E-ELT (European Extremely Large Telescope) nebo života hvězd a planet – psaných astronomy, vědci a inženýry ze zúčastněných observatoří, vědeckými publicisty, pozorovateli a dalšími experty v daném oboru.

Novinky na sociálních sítích budou zveřejňovány každý den a seznámí veřejnost s průběhem pozorování a nadcházejícími událostmi připravovanými na zainteresovaných observatořích. Pokud chcete novinky projektu 'Pale Red Dot' seledovat, využijte stránky na Twitru (Pale Red Dot Twitter account) a hashtag #PaleRedDot.

Název kampaně je inspirován slavným snímkem planety Země známým pod názvem "Pale Blue Dot" (Světlemodrá tečka), který v roce 1990 pořídila meziplanetární sonda Voyager 1 na své cestě pryč ze Sluneční soustavy do mezihvězdného prostoru. Frázi později použil slavný americký vědec a popularizátor Carl Sagan pro svou esej 'Pale Blue Dot: A Vision of the Human Future in Space' (Světlemodrá tečka: Vize budoucnosti lidstva ve vesmíru'). Jelikož Proxima Centauri je hvězda typu červený trpaslík, očekávají vědci, že případná planeta obíhající kolem této hvězdy by se jevila spíše načervenalá. A stejně jako snímek planety Země získaný sondou Voyager představoval důležitý počin, nalezení Zemi podobné exoplanety obíhající kolem nejbližší sousední hvězdy by bylo mimořádně důležitým historickým milníkem při pátrání lidstva po odpovědi na jednu z nejvýznamnějších otázek: Jsme sami?

Kampaň 'Pale Red Dot' byla zahájena 15. ledna 2016 a bude pokračovat až do prvního týdne dubna 2016. První pozorování byla provedena hned tři dny po zahájení z observatoře ESO/La Silla, která se nachází na okraji chilské pouště Atacama. Předpokládá se, že veškerá vědecká data pořízená v rámci tohoto projektu budou zveřejněna na konci roku 2016.

Zdroj: Oznámení ESO16002

Poznámky

[1] Složení týmu astronomů provádějících pozorování a organizujících kampaň pro veřejnost: Guillem Anglada-Escude, Gavin Coleman, John Strachan (Queen Mary University of London, UK), James Jenkins (Universidad de Chile, Chile), Cristina Rodriguez-Lopez, Zaira M. Berdinas, Pedro J. Amado (Instituto de Astrofisica de Andalucia/CSIC), Julien Morin (Universite de Montpellier, France), Mikko Tuomi (Centre for Astrophysics Research/University of Hertfordshire, UK), Yiannis Tsapras (Heidelberg/LCOGT, Astronomisches Rechen-Institut – Heidelberg & LCOGT) a Christopher J. Marvin (University of Goettingen).

[2] Kampaň pro veřejnost koordinuje projektový tým ve spolupráci s odděleními pro spolupráci s veřejností při ESO, Queen Mary University of London, Instituto de Astrofisica de Andalucia/CSIC, Universite de Montpellier, University of Goettingen, Universidad de Chile a Las Cumbres Observatory Global Telescope Network.

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy, která v současnosti provozuje jedny z nejproduktivnějších pozemních astronomických observatoří světa. ESO podporuje celkem 16 zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a hostící stát Chile. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje Velmi velký dalekohled VLT a také dva další přehlídkové teleskopy – VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem na světě, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Paranalu v oblasti Cero Armazones staví ESO nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope), který se stane „největším okem hledícím do vesmíru“.

Las Cumbres Observatory Global Telescope Network (LCOGT) je sestava robotických dalekohledů rozmístěných po celém světě. Síť v současnosti disponuje dvojicí dalekohledů o průměru primárního zrcadla 2 m (2-metre telescopes), které se nacházejí na Havaji a ve východní Austrálii, devíti dalekohledy se zrcadly o průměru 1 m (1-metre telescopes, Chile, jižní Afrika, východní Austrálie, Texas) a trojicí dalekohledů o průměru 0,4 m (0.4-metre telescopes, (Chile a Kanárské ostrovy). Las Cumbres Observatory Global Telescope Network (LCOGT, Inc.) je na základě 501(c)(3) neziskovou organizací zaměřenou na stavbu a provoz sítě profesionálních robotických dalekohledů rozmístěných po celém světě, které jsou určeny pro vědecké a popularizační účely. Uživateli jsou jak profesionální astronomové, žáci různých typů škol, ale také zájemci z řad veřejnosti. Snahou LCOGT je stát se vědeckou organizací světové úrovně a přitom umožnit mladé generaci objevit způsob vědecké práce a vědeckého myšlení prostřednictvím astronomie. Profesionálními uživateli jsou členové skupiny LCOGT Science Collaboration a skupina institucí, které pomohli se stavbou sítě.

Dalekohledy systému BOOTES (Burst Optical Observer and Transient Exploring System) zahájily činnost v roce 1998 v rámci španělsko-české spolupráce zaměřené na studium optických protějšků záblesků záření gama (GRBs) přicházejících z vesmíru.

První stanice systému BOOTES se nacházely ve Španělsku. Byly vybaveny středně velkými robotickými dalekohledy typu Cassegrain s CCD kamerou v ohnisku a systémem celooblohových kamer. Stanice se nacházely ve vzdálenosti 240 km od sebe. První stanice systému BOOTES-1 byla zprovozněna v červenci 1998 ESAt (INTA-CEDEA, Mazagón, Huelva). Druhá stanice se nahází na La Mayora (CSIC, Málaga) a je v provozu od července 2001. V roce 2009 byla síť BOOTES rozšířena dále o třetí stanici BOOTES-3 (Blenheim, South Island, Nový Zéland) a to v rámci spolupráce s několika institucemi na Novém Zélandu. Čtvrtá stanice BOOTES-4 byla zprovozněna v roce 2012 v Číně (Lijiang Astronomical Observatory, Kunming).

autor: Jiří Srba