Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Vědecký tým složený z výzkumníků několika institucí z Francie, USA a Švédska uskutečnil modelování pravděpodobných podmínek na Marsu a dospěl k závěru, že rudá planeta možná vlastnila před třemi miliardami roků severní oceán a že klima bylo pravděpodobně mokré a studené. Ve svém článku publikovaném v Proceedings of the National Academy of Sciences skupina vědců popsala teorie panujících podmínek na povrchu současného Marsu, a dále model, který popisuje mokrou a studenou planetu v minulosti.
Vědci studující Mars byli bezradní při pohledu na některé útvary na povrchu Marsu – například zde existují protichůdné důkazy pro výskyt oceánu, navzdory bohatým důkazům existence řek, jezer a přívalových proudů. Jenomže někteří vědci našli důkazy výskytu tsunami, což velmi silně napovídá na přítomnost oceánu. Výzkumníci na základě této nové práce navrhují, že část tohoto problému v porozumění historii klimatu Marsu leží v představě, že pro přítomnost oceánu planeta musela být teplá a mokrá, nebo podle jiného scénáře, za předpokladu, že jestliže zde neexistoval oceán, planeta byla pravděpodobně studená a suchá. Nyní vědci navrhují třetí alternativu – studenou a mokrou planetu.
Proto navrhují, že by byla možná existenci oceánu navzdory při nízké teplotě, pokud by v atmosféře planety bylo dostatečné množství vodíku. Poznamenávají, že pokud by téměř 10 % atmosféry bylo tvořeno vodíkem (z vulkanické činnosti a snad i z kosmických impaktů) a zbytek představoval oxid uhličitý, bylo by to dostatečné k vytvoření malého skleníkového efektu. Na základě tohoto scénáře poznamenávají, že oceán by mohl být blízko bodu tuhnutí, pořád ještě by mohl existovat, pokud by se cirkulací přenášelo teplo a kdyby zde bylo určité množství dešťových srážek.
Dále se vědci domnívají, že takový oceán by pravděpodobně existoval na severní polokouli Marsu, protože se zde nacházejí rozsáhlé nížinné kotliny. V tomto případě navrhují, že velké části severních končin planety mohly být pokryty ledem, s ledovci brázdícími oblasti půdy směřující k oceánu. Při uvedení této informace do svých modelů astronomové zjistili, že jejich scénář může vysvětlovat, jak Mars mohl možná vypadat přibližně před 3 miliardami roků.
Zdroj: https://phys.org/news/2022-01-simulation-mars-cold-billion-years.html a https://www.space.com/mars-ocean-northern-hemisphere
autor: František Martinek