Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Astrofyzikové Jon Hakkila z College of Charleston a Robert Nemiroff z Michigan Technological University publikovali vědeckou zprávu, z které vyplývá, že výtrysky hmoty z černé díry vytvářející záblesky záření gama, mohou skutečně překročit rychlost světla v obklopujícím plynném oblaku, aniž by tím byla porušena Einsteinova teorie relativity.
Jon Hakkila a Robert Nemiroff navrhují, že taková „superluminální“ rychlost může vytvářet časovou reverzibilitu pozorovanou ve světelné křivce záblesku záření gama. Tyto navrhované výtrysky (jety) nicméně neporušují platnost Einsteinovy teorie relativity, protože se pouze pohybují rychleji než světlo skrz prostředí výtrysku, nikoliv rychleji než světlo ve vakuu (v uvažovaném výtrysku se světlo šíří pomaleji než ve vakuu).
Jon Hakkila prohlásil, že dobrým způsobem vizualizace šíření superluminálních výtrysků je představa, kdy osoba na jedné straně jezera vrhne plochý kámen po vodní hladině, který bude poskakovat (vytvářet tzv. „žabky“) ve směru k osobě na druhé straně jezera. Frekvence „poskoků“ vrženého kamene pohybujícího se vzduchem bude mezi jednotlivými skoky rychlejší než vlny generované při pohybu ve vodě. Jon Hakkila říká, že uvidíte vlny vytvořené při každém skoku přibližujícího se kamene v obráceném pořadí. Nejdříve spatříte vlny vytvořené při posledním skoku kamene po hladině jezera a vlny z počátečního skoku k vám připutují jako poslední.
Toto vysvětlení superluminální rychlosti výtrysku zachovává mnoho typických rysů souvisejících s akceptovaným zábleskem záření gama při použití modelu tzv. výtrysků neboli jetů, říká Jon Hakkila. A Robert Nemiroff nicméně dodává, že jejich navrhovaný scénář zahrnuje Čerenkovovo záření, což je druh světla vytvářeného při pohybu superluminální rychlostí, které doposud nebylo zvažováno a nepředpokládalo se, že může být důležitým činitelem při vytváření světelné křivky záblesku záření gama.
„Standardní model záblesku záření gama zanedbává časovou reverzibilitu při určování vlastností světelné křivky,“ říká Jon Hakkila. „Pohyb superluminálního výtrysku zvažuje tyto charakteristiky, zatímco významně zachovává mnoho vlastností standardního modelu.“
Astronomové znají potenciální odpověď na otázku, co může způsobovat časovou reverzibilitu. Jestliže vlny uvnitř relativistických výtrysků, které jsou vytvářeny záblesky gama záření, se šíří rychleji než světlo – tzv. superluminální rychlostí – jedním z efektů může být reverzibilita času.
Vlny šířící se takovou rychlostí mohou být skutečností. Je známo, že když se světlo šíří prostředím (jako je například plyn či plazma), jeho fázová rychlost je nepatrně nižší než tzv. c – což je rychlost světla ve vakuu – a pokud víme, je to limitní rychlost ve vesmíru.
Záblesky gama záření jsou nejenergetičtější exploze ve vesmíru. Mohou trvat od několika milisekund až po několik hodin, jsou mimořádně jasné a stále nemáme jasno v tom, co je jejich příčinou.
Tato práce byla publikována v novém čísle časopisu The Astrophysical Journal.
Zdroj: https://scitechdaily.com/faster-than-the-speed-of-light-new-model-proposes-jets-go-superluminal-in-gamma-ray-bursts/ a https://www.sciencealert.com/faster-than-light-speed-in-jets-that-produce-gamma-ray-bursts
autor: František Martinek