Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Ruská agentura Roskosmos hlásí, že byly úspěšně zakončeny zkoušky vědeckých přístrojů kosmické sondy Trace Gas Orbiter (TGO) pro misi ExoMars-2016.
Mise ExoMars je společným projektem agentury Roskosmos a Evropské kosmické agentury (ESA) na výzkum Marsu, jeho povrchu, atmosféry a klimatu z oběžné dráhy i z povrchu planety. Projekt otevře novou etapu výzkumu vesmíru pro Evropu a Rusko.
Nosná raketa „Proton-M“ s historicky první společnou misí Evropy a Ruska s cílem hledání stop života na Marsu ExoMars-2016 startovala v březnu 2016 z kosmodromu Bajkonur.
„V rámci plánovaných kontrolních testů funkčnosti přístrojů v době letu k cíli byl v polovině června ruský přístroj FREND komplexně zapojen včetně detektorů neutronů, byly provedeny prověrky činnosti a nezbytná kalibrační měření v různých konfiguracích. Všechny detektory přístroje FREND fungují správně a jsou připraveny zahájit měření toku neutronů v okolí Marsu s cílem identifikace oblastí výskytu vodíku ve svrchní části půdy planety. Přístroj zůstane zapnutý a bude provádět měření po celou dobu letu k Marsu“, uvádí se ve zprávě.
Rovněž bez problémů proběhlo zapojení a testy spektrometrického komplexu ACS připraveného v Institutu kosmických výzkumů (IKI).
„Během zkoušky bylo provedeno více než čtyřicet vědeckých měření, včetně nasměrování ke Slunci, a také řada kalibrací, ať už na vesmírné objekty nebo kalibrace interní. Kromě registrace spekter a záznamu dalších vědeckých údajů, bylo provedeno také mapování teplotních režimů uvnitř každého z přístrojů, včetně funkce řízeného chlazení. Byly také prověřeny měřitelné charakteristiky elektrických vlastností celého zařízení“, uvádí Roskosmos.
Přístroj FREND (Fine Resolution Epithermal Neutron Detector - Detektor epitermálních neutronů s vysokým rozlišením) – tento detektor neutronů je určený pro mapování vodíku v podpovrchových vrstvách Marsu (do hloubky 1 metru) s cílem identifikovat podpovrchový vodní led. Dále je určen k měření okolního záření na oběžné dráze. Při identifikaci podpovrchového vodního ledu by měl být 10krát citlivější než dosavadní přístroje. Vedoucím experimentu je Dr. Igor G. Mitrofanov (IKI RAN, Moskva, Rusko).
Přístroj ACS (Atmospheric Chemistry Suite - Soubor ke studiu chemie atmosféry) – soubor tří infračervených přístrojů určených k výzkumu chemismu a struktury marsovské atmosféry (včetně rozložení aerosolových částic, plynů, teplot apod.). ACS doplňuje experiment NOMAD a pokrývá spektrální oblast dále do infračervených oblastí spektra. Při mapování využívá měření slunečního záření po průchodu danými vrstvami planetární atmosféry při západech a východech Slunce pro pozici sondy. Přístroj byl vyroben v Institutu kosmických výzkumů (IKI) Ruské akademie věd. Vedoucím experimentu je prof. Oleg I. Korablev (IKI RAN, Moskva, Rusko).
Poznámka:
Epitermální neutrony – neutrony středních energií, tedy s energiemi od 0,5 eV do cca 0,1-05 MeV (energeticky se nacházejí mezi energiemi tepelných neutronů a rychlých neutronů).
Redakčně upraveno a doplněno.
Zdroj: http://ria.ru/science/20160623/1450218463.html#ixzz4CrcXADmY a http://exploration.esa.int/mars/46048-programme-overview/
autor: Naďa Lenžová