Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Nedávno byli vědci i internet ohromeni, když Perseverance spatřila černobílý pruhovaný kámen, který se na Marsu nepodobal žádnému z předchozích. Je to známka vzrušujících objevů, které přijdou? Už je to skoro měsíc, co rover začal stoupat po strmých svazích vedoucích k okraji kráteru při honbě za prastarými kameny, které by nás mohly poučit o rané marťanské historii. Zatímco tyto složité svahy vedly k pomalému počátečnímu stoupání, pokrok v jízdě se v posledních dnech výrazně zlepšil, protože Perseverance křižovala po rovinatějším úseku. Z tohoto výhledu nyní rover může spatřit orientační body z dřívějších dob mise, jako je ikonický výběžek „Kodiak“ na zamlženém obzoru v důsledku obsahu prachu z nedalekých prachových bouří.
Při jízdě po nevýrazném oblázkovém terénu členové týmu zahlédli v dálce dláždění s náznaky neobvyklé textury na snímcích Navcam s nízkým rozlišením a dali mu jméno „Freya Castle“. Tým naplánoval multispektrální pozorování pomocí kamery Mastcam-Z, aby se na něj před odjezdem lépe podíval. Když byla tato data o pár dní později, poté, co Perseverance opustila tuto oblast, stažena na Zemi, bylo jasné, jak neobvyklé to bylo! Kámen „Freya Castle“ je asi 20 cm veliký a má nápadný vzor se střídajícími se černými a bílými pruhy. Na internetu se okamžitě objevily spekulace o tom, co by tato „zebří skála“ mohla být, a my jsme si vaše teorie rádi přečetli!
Vědecký tým si myslí, že tato skála má texturu, která se nepodobá žádné dříve pozorované v kráteru Jezero a možná na celém Marsu. Naše znalosti o jeho chemickém složení jsou omezené, ale první interpretace jsou takové, že jeho pruhy mohly vytvořit magmatické a/nebo metamorfní procesy. Vzhledem k tomu, že Castle Freya je uvolněný kámen, který se jasně liší od podloží, pravděpodobně sem dorazil odjinud, možná se skutálel z kopce z výše položeného zdroje. Tato možnost nás nadchla a doufáme, že jak bude pokračovat Perseverance v jízdě do kopce, narazí na výchoz tohoto nového typu horniny, aby bylo možné provést podrobnější měření.
Freya Castle je pouze nejnovější ze série zajímavých kamenů nalezených nedávno; od chvíle, kdy rover dorazil do blízkosti okraje kráteru Jezero, tým zaznamenal zvýšenou rozmanitost hornin, jako je rozmanitá sbírka balvanů na „Mount Washburn“. Mohly by to být naše první pohledy na prastaré skály vyzdvižené z hloubky dopadem při vytvoření kráteru Jezero, nyní odhalené na okraji kráteru? Jen čas ukáže…
Zdroj: https://science.nasa.gov/blog/a-striped-surprise/
autor: František Martinek