Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
První snímky planetky (2867) Steins, předané na Zemi evropskou sondou Rosetta, byly pořízeny přístroji OSIRIS a VIRTIS na palubě sondy. „Planetka vypadá jako nebeský diamant,“ říká Uwe Keller, hlavní vědecký pracovník týmu pro kameru OSIRIS z Max Planck Institut Für Sonnensystemforschung, Lindau.
Na fotografiích planetky je vidět několik malých kráterů a dva velké, z nichž jeden má průměr 2 km a je „usazen“ v horní části tělesa. Vysoký počet kráterů na malém objektu naznačuje, že planetka musí být relativně velmi stará.
Rita Schulz, vědecká pracovnice projektu Rosetta, upozorňuje: „Na fotografiích je vidět řetězec impaktních kráterů, které nutně musely vzniknout postupnými dopady menších těles při rotaci planetky. Toto bombardování mohlo být způsobeno proudem meteoroidů či úlomků jiné rozbité malé planetky.“
Pozorovaný řetězec se skládá ze 7 kráterů. K určení stáří planetky bylo provedeno sčítání kráterů na jejím povrchu (čím více kráterů, tím je povrch planetky starší). Doposud bylo napočítáno 23 kráterů různých průměrů (větší než 200 m). Řetězec kráterů je zřetelně viditelný na spodní trojici snímků planetky.
Na základě pořízených snímků se vědci pokusí pochopit, proč je planetka mimořádně jasná a jakou velikost mají zrníčka regolitu, která pokrývají povrch asteroidu Steins. Tyto informace jim pomohou odpovědět na otázku, jak planetka vznikla.
Rosetta prolétla kolem planetky Steins rychlostí 8,6 km/s ve vzdálenosti zhruba 800 km od jejího povrchu. Průměr planetky byl původně odhadován na 10 km. Hodnota průměru byla nadhodnocena vzhledem k vysoké odrazivosti povrchu planetky (albedo 0,35). Planetka Steins má nepravidelný tvar o rozměrech 5,9 krát 4,0 km. Výzkum planetky Steins se uskutečnil 5. září 2008.
Zdroj: http://www.esa.int/esaCP/SEMNMYO4KKF_index_0.html
http://sci.esa.int/science-e/www/object/index.cfm?fobjectid=43361
Související článek: Rosetta se připravuje na výzkum planetky.
autor: František Martinek