Poslední květnovou středu roku 2024 se v areálu Hvězdárny Valašské Meziříčí, p. o. uskutečnilo setkání partnerů projektu Kulturního a kreativního centra – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. V současné době finišují přípravy pro zahájení samotné stavby nového objektu, ale stejně tak se snažíme nacházet a rozvíjet spolupráci s řadou partnerů, kteří nám mohou s činností v nových prostorách pomoci.
Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
První snímky planetky (2867) Steins, předané na Zemi evropskou sondou Rosetta, byly pořízeny přístroji OSIRIS a VIRTIS na palubě sondy. „Planetka vypadá jako nebeský diamant,“ říká Uwe Keller, hlavní vědecký pracovník týmu pro kameru OSIRIS z Max Planck Institut Für Sonnensystemforschung, Lindau.
Na fotografiích planetky je vidět několik malých kráterů a dva velké, z nichž jeden má průměr 2 km a je „usazen“ v horní části tělesa. Vysoký počet kráterů na malém objektu naznačuje, že planetka musí být relativně velmi stará.
Rita Schulz, vědecká pracovnice projektu Rosetta, upozorňuje: „Na fotografiích je vidět řetězec impaktních kráterů, které nutně musely vzniknout postupnými dopady menších těles při rotaci planetky. Toto bombardování mohlo být způsobeno proudem meteoroidů či úlomků jiné rozbité malé planetky.“
Pozorovaný řetězec se skládá ze 7 kráterů. K určení stáří planetky bylo provedeno sčítání kráterů na jejím povrchu (čím více kráterů, tím je povrch planetky starší). Doposud bylo napočítáno 23 kráterů různých průměrů (větší než 200 m). Řetězec kráterů je zřetelně viditelný na spodní trojici snímků planetky.
Na základě pořízených snímků se vědci pokusí pochopit, proč je planetka mimořádně jasná a jakou velikost mají zrníčka regolitu, která pokrývají povrch asteroidu Steins. Tyto informace jim pomohou odpovědět na otázku, jak planetka vznikla.
Rosetta prolétla kolem planetky Steins rychlostí 8,6 km/s ve vzdálenosti zhruba 800 km od jejího povrchu. Průměr planetky byl původně odhadován na 10 km. Hodnota průměru byla nadhodnocena vzhledem k vysoké odrazivosti povrchu planetky (albedo 0,35). Planetka Steins má nepravidelný tvar o rozměrech 5,9 krát 4,0 km. Výzkum planetky Steins se uskutečnil 5. září 2008.
Zdroj: http://www.esa.int/esaCP/SEMNMYO4KKF_index_0.html
http://sci.esa.int/science-e/www/object/index.cfm?fobjectid=43361
Související článek: Rosetta se připravuje na výzkum planetky.
autor: František Martinek