Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Rakouský ministr pro vědu Johannes Hahn dnes na konferenci, pořádané na hvězdárně Vídeňské univerzity zveřejnil, že Rakousko bude usilovat o vstup do ESO k 1. červenci tohoto roku. O tomto kroku rozhodla rakouská vláda. Ministr Hahn říká: „Naše členství v ESO umožní rakouským vědcům spolupráci se světovou jedničkou v astronomii. Posílí rakouskou vědu a poskytne mladým vědcům příložitost pokračovat v jejich práci na observatoři. Rakousko tímto krokem posílí evropskou vědu a výzkum.“
Rakouští vědci usilují o členství již mnoho let a nedávné rozhodnutí vlády je tak pro ně velkým vítězstvím. Členství v ESO je rovněž krokem k rozvoji evropského výzkumného a inovačního prostoru, jenž je důležitou součástí Lisabonské strategie. „Organizace ESO vítá nabídku Rakouska. Cením si důležitého rozhodnutí rakouské vlády a těším se na blízkou spolupráci s rakouskými přáteli a kolegy v nadcházejících letech,“ komentuje rozhodnutí generální ředitel ESO Tim de Zeeuw.
Rakouským astronomům přinese členství v ESO mnoho výhod. Získají neomezený přístup k nejdokonalejším pozorovacím zařízením včetně nejvyspělejšího optického dalekohledu světa VLT (Very Large Telescope). Mohou plně spolupracovat na projektu ALMA. Se svými evropskými kolegy bodou mít možnost spolupracovat na připravovaných projektech, jako je například realizace E-ELT (ESO's Extremely Large Telescope), který je momentálně ve fázi vývoje. Všechny uvedené projekty vyžadují ke své realizaci ty nejvyspělejší techonologie. Optiku, detektory, lehké materiály atd. Rakouské členství v ESO otevírá dveře rakouskému průmyslu a vědeckým ústavům, jenž se mohou na vývoji potřebných technologií účastnit.
Hlavními výzkumnými centry v Rakousku jsou univerzity v Grazu, Innsbrucku a Vídni. Snahu o účast na budoucích projektech projevili také vědci z oblasti matematiky, aplikované fyziky a výpočetní techniky.
Rakouská žádost bude formálně projednána na zasedání rady ESO ve dnech 3. - 4. června a poté musí být její rozhodnutí ještě schváleno v rakouském parlamentu.
Multimedia: http://www.eso.org/public/outreach/press-rel/pr-2008/phot-11-08.html
Zdroj: http://www.eso.org/public/outreach/press-rel/pr-2008/pr-11-08.html
autor: Tomáš Mohler