Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
Zřizovatelem organizace je
   


13.08.2024
Nad hvězdárnou opět padaly hvězdy

Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.

07.08.2024
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra

Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů.  KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet.  Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.

05.08.2024
Hvězdárnu Valašské Meziříčí najdete nově i na Instagramu

Hvězdárnu zde můžete sledovat pod jménem astro_hvm a mít tak sice méně odbornou, ale zato přístupnější formu informování nejširší veřejnosti o naší činnosti jako na dlani.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Původní obyvatel Místní skupiny galaxií

Původní obyvatel Místní skupiny galaxií

23.03.2016

ESO 010/16 tisková zpráva

Hvězdné pole na tomto snímku pořízeném pomocí dalekohledu ESO/VST (VLT Survey Telescope) a jeho mohutné kamery OmegaCAM zachycuje osamělou galaxii známou pod označením WLM neboli Wolf-Lundmark-Melotte. Ačkoli je považována za člena Místní skupiny galaxií, WLM leží zcela osamoceně na jejím okraji a je tak jedním z nejvzdálenějších příslušníků tohoto uskupení. Tato nenápadná galaxie je dokonce tak malá a izolovaná, že pravděpodobně nikdy v minulosti nedošlo k jejímu blízkému setkání s žádnou jinou galaxií.

Podobně jako izolované kmeny žijící hluboko v amazonských pralesích nebo na ostrovech v Oceánii pěstující po staletí svoji kulturu bez vnějších vlivů nabízí WLM unikátní pohled na původní galaxii, která byla jen lehce narušena kontaktem s okolím.

Objekt dnes známý jako WLM objevil v roce 1909 německý astronom Max Wolf. Teprve o 15 let později astronomové Knut Lundmark a Philibert Jacques Melotte rozpoznali, že se jedná o galaxii, která tak získala své podivné jméno. Tato slaboučká galaxie se na obloze nachází v souhvězdí Velryby a leží asi tři miliony světelných let od naší Galaxie, která je jedním z trojice dominantních členů – velkých spirálních galaxií – v Místní skupině galaxií (Local Group).

Galaxie WLM je skutečně velmi malá a nejeví známky žádné struktury. Proto je také klasifikována jako nepravidelná trpasličí galaxie (irregular galaxy). Její průměr v nejširším místě se pohybuje kolem 8 000 světelných let, a to bereme v úvahu i halo mimořádně starých hvězd, které bylo objeveno v roce 1996 (eso9633).

Astronomové se domnívají, že v minulosti vesmíru se podobné drobné galaxie vzájemně ovlivňovaly a splývaly, čímž vznikaly mnohem větší a složitější hvězdné ostrovy. Za miliardy let vývoje vesmíru tyto procesy vedly k vytvoření velkých spirálních galaxií, které jsou dnes zcela běžné. Shlukování galaxií je v tomto smyslu podobné tomu, jakým způsobem se lidé po tisíce let stěhují do větších sídlišť, ze kterých nakonec vznikly i současné 'megalopolis‘.

Galaxie WLM však prochází svým vlastním vývojem, mimo dosah vlivu ostatních galaxií a jejich hvězdných populací. Podobně jako izolované národy s omezeným kontaktem s okolním světem, představuje i galaxie WLM poměrně málo narušovaný přirozený stav, kde jakékoliv změny nastávají v podstatě nezávisle na dění jinde. 

Galaxie si vytvořila rozsáhlé halo velmi slabých červených hvězd, které se táhne daleko do černočerné temnoty okolního vesmíru. Načervenalý odstín je známkou pokročilého věku těchto hvězd. Je pravděpodobné, že existence halo je spojena se samotným vznikem galaxie a nabízí tedy možnost dozvědět se více o mechanismech, které vedly k jejímu zformování.

Hvězdy uprostřed galaxie WLM však vypadají mladší a modřejší. Načervenalé odstíny na snímku odhalují existencí oblastí, kde intenzivní záření mladých hvězd ionizuje okolní vodík a nutí jej svítit charakteristickou červenou barvou. 

Detailní snímek galaxie WLM byl pořízen pomocí kamery OmegaCAM a dalekohledu ESO/VST (VLT Survey Telescope) pracujícího na observatoři Paranal v Chile. Tento dalekohled s primárním zrcadlem o průměru 2,6 m byl speciálně navržen k přehlídkám oblohy ve viditelném světle. Celkem 32 CCD detektorů kamery OmegaCAM vytváří výsledný snímek obsahující 256 milionů pixelů, který tak poskytuje velmi detailní širokoúhlý pohled na objekty vzdáleného vesmíru.

 

Zdroj

 

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy, která v současnosti provozuje jedny z nejproduktivnějších pozemních astronomických observatoří světa. ESO podporuje celkem 16 zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a hostící stát Chile. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje Velmi velký dalekohled VLT a také dva další přehlídkové teleskopy – VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem na světě, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Paranalu v oblasti Cero Armazones staví ESO nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope), který se stane „největším okem hledícím do vesmíru“.

 

Odkazy

 

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV , Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Richard Hook; ESO education and Public Outreach Department; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org


   

Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz