Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Výzkum jádra vzorku z ruského vrtu změnil dlouhodobé modely oxygenace (okysličení) na Zemi. Země byla mnohem bohatší na kyslík v rané etapě vývoje, než jsme doposud předpokládali při stanovení podmínek pro vývoj složitějšího života. Vyplývá to z nových výzkumů vědců na University of Alberta a University of Tartu v Estonsku. Studie poskytla důkazy pro zvýšenou hladinu kyslíku před 2 miliardami roků navzdory předcházejícím akceptovaným modelům.
Mezinárodní tým vědců, jehož vedoucím byli výzkumníci z University of Alberta, studovali jádro vzorku horniny získaného při ruském vrtu, který obsahoval „shungite“ (tzv. šungit) – unikátní sedimentární horniny bohaté na uhlík z období před 2 miliardami roků. Materiál poskytuje několik stop týkajících se koncentrace kyslíku na zemském povrchu v té době, včetně překvapivě vysokých hodnot molybdenu, uranu a rhenia, stejně tak i zvýšeného poměru izotopů uranu.
„Stopy přítomnosti kovů byly považovány za běžné v zemských oceánech a sedimentech, když byla přítomnost kyslíku hojná,“ vysvětluje Kaarel Mänd, uchazeč o PhD na University of Alberta’s Department of Earth and Atmospheric Sciences a hlavní autor studie. „Stopy koncentrací kovů jsou bezprecedentní v rané historii Země naznačující zvýšenou hladinu kyslíku v době, kdy byly tzv. šungity ukládány v sedimentech.“
Záhadou je, dodává Kaarel Mänd, že mnoho široce akceptovaných modelů cyklů zemského uhlíku a kyslíku předpokládá, že šungity by měly být ukládány v podobě sedimentů v období prudkého poklesu hladiny kyslíku.
„Nalezli jsme protikladný převládající pohled,“ říká Kaarel Mänd. „To může přehodnotit u vědecké společnosti poznatky o naší planetě, co ovlivňovalo cykly uhlíku a kyslíku na mladé Zemi.“
Nové objevy rovněž poskytují náhled i do vývoje složitějšího života. „Střední věk“ Země reprezentuje horizont pro objevení eukaryot (jednobuněčných organismů). Eukaryota jsou předchůdci veškerého složitého života a vyžadují vysokou hladinu kyslíku k rozkvětu v jejich životním prostředí. Tato studie posiluje představu, že odpovídající podmínky pro vývoj složitějšího života na mladé Zemi nastaly mnohem dříve, než se doposud soudilo.
Příští výzkumy budou zaměřeny na studium zpoždění mezi počátečním zvýšením obsahu kyslíku a objevením a rozšířením eukaryot, což je oblast aktivního výzkumu, na kterou jsou vědci z University of Alberta a University of Tartu připraveni pomoci odpovědět.
autor: František Martinek