Pradávná jezera na Marsu poskytují vodítko ke vzniku života na Zemi

Mars je možná v současné době vyprahlou pustinou, avšak nebylo tomu tak vždycky – vědci objevili důkazy, že na jižní polokouli rudé planety existovala zhruba před 3,7 miliardami roků obrovská jezera, která byla zásobována horkými prameny (zřídly). Ty do nich čerpaly vodu obohacenou o minerály. A co více, odborníci se domnívají, že tato hydrotermální „podmořská“ aktivita se shoduje s tím, co ve stejnou dobu probíhalo na Zemi; možná nám to poskytne klíč ke vzniku života na naší rodné planetě.

Podle informací mezinárodního týmu astronomů, kteří se podíleli na výzkumu, tato kombinace horniny, vody, živin a tepla mohla stejně dobře zažehnout proces vzniku života na Marsu, což nám může rovněž něco říci o původu života na Zemi.

„Dokonce i když jsme doposud nenalezli žádné důkazy, že na Marsu život existoval, výzkum této oblasti nám může něco napovědět o typu prostředí, v jakém mohl život vzniknout na Zemi,“ říká Paul Niles z NASA Johnson Space Center v Houstonu, jeden z členů výzkumného týmu. „Vulkanická aktivita kombinovaná s přítomností stojaté vody poskytla prostředí, které bylo pravděpodobně podobné podmínkám, které existovaly na povrchu Země zhruba ve stejném časovém období – kdy se zde začal vyvíjet jednoduchý život.“

Nové analýzy snímků pánve nazvané Eridania na jižní polokouli Marsu potvrdily, že kosmická sonda NASA s názvem Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) zaregistrovala na povrchu planety velké depozity minerálů pomocí přístroje Compact Reconnaissance Spectrometer for Mars (CRISM) na její palubě. Chemické složení těchto depozitů podle astronomů napovídá, že zde kdysi dávno byly přítomny horké prameny, rozsáhlé moře a hornina zahřívaná v důsledku vulkanické aktivity.

Hovoříme zde o skutečném velkém moři, které mohlo obsahovat snad až 210 000 kilometrů krychlových vody, což je více, než představovala všechna ostatní jezera a moře starodávného Marsu dohromady. Jinými slovy řečeno, je to devětkrát více než objem vody ve Velkých jezerech (Great Lakes) v oblasti Severní Ameriky.

V průběhu miliard roků byla atmosféra Marsu a většina voda planety rozptýlena do kosmického prostoru v důsledku bombardování slunečním větrem, protože Mars postupně přišel o ochranu v důsledku ztráty magnetického pole (které zatím naši Zemi chrání). Tyto nové závěry otevírají bezprostřední okno k pohledu do minulosti rudé planety. „Toto naleziště poskytuje přesvědčivý důkaz přítomnosti hlubokých, dlouhodobě existujících moří a podmořského hydrotermálního prostředí,“ říká Paul Niles.

Potenciál zrodit život se nevztahuje jen na rudou planetu: „Evokuje to obdobná podmořská hydrotermální prostředí na Zemi, s obdobnými podmínkami, v jakých může být život objeven i na jiných planetách – život, který nepotřebuje příznivou atmosféru nebo vhodnou teplotu povrchu, ale pouze horniny, teplo a vodu,“ dodává Paul Niles.

Nejsme si jisti, jestli tato hydrotermální aktivita mohla stát na počátku života na Marsu či na Zemi – ačkoliv na naší planetě život následně vzkvétal a tudíž mohlo totéž proběhnout i na Marsu. Co dělá tato zjištění tak hodnotná pro vědce, je skutečnost, že důkazy tohoto typu podmořské aktivity zde na Zemi byly zachovány jen výjimečně a je obtížné je studovat, avšak krajina na Marsu by mohla vnést do této problematiky nové světlo.

Představa, že život na Zemi započal v důsledku chemických reakcí, které probíhaly v podmořských zřídlech, je jednou z nejpravděpodobnějších teorií, které máme nyní k dispozici. Další možnost spočívá v tom, že nejzákladnější formy života začaly „růst“ v důsledku pádu meteoritů do malých vodních nádrží na povrchu planety.

Za pomoci dat z Marsu možná budeme schopni dozvědět se více informací o původu života na Zemi – stejně tak i na planetě Mars či jiných planetách ve Sluneční soustavě a jejich měsících, jako je například Saturnův satelit Enceladus. Sonda Mars Reconnaissance Orbiter bude i nadále pokračovat v důkladném pozorování oblasti Eridania, která může být hlavním kandidátem pro další výzkumné mise k Marsu a možná se tak dozvíme více o přítomnosti života na rudé planetě.

„Pradávné podmořské hydrotermální depozity v pánvi Eridania představují novou kategorii astrobiologických cílů na Marsu,“ uzavírají astronomové. Závěry studie byly publikovány v Nature Communications.

Zdroj: http://www.sciencealert.com/this-ancient-martian-lake-offers-more-clues-for-how-life-first-started-on-earth a https://www.nature.com/articles/ncomms15978

autor: František Martinek