Prachové laviny na Marsu nebo proudy tekoucí vody?

Po desetiletí vědci pozorují tmavé sesuvy půdy na planetě Mars označované jako tmavé pruhy na svahu. Poprvé je zaregistrovaly sondy Viking v 70. letech minulého století; pozoroval je tehdy každý orbiter, avšak mechanismus stojící za vznikem těchto útvarů byl usilovně dlouho diskutován. Může za jejich vznikem stát vodní aktivita na rudé planetě, nebo jsou důsledkem určitých forem suchých mechanismů?

Změnilo se to, že hlavním kandidátem na vysvětlení je nyní „sucho“. Avšak vědci z mise Mars Odyssey ověřovali i další „pachatele“ stojící za vznikem těchto svahových pruhů: například zmrzlý oxid uhličitý.

Svahové pruhy se obvykle objevují na svazích kráterů nebo svazích kopců či pohoří. Dřívější studie vedly k závěru, že marťanský prach a horniny na svazích mohou být uvolněny do určité míry velmi malými procházejícími prašnými víry nebo dokonce impakty těles na správné místo. Tyto události by mohly rovněž způsobit vznik suchých prachových lavin na Marsu.

Další studie naznačovaly, že sublimace zmrzlého oxidu uhličitého může uvolnit horninu a způsobit laviny, avšak teprve nové snímky a data ze sondy Mars Odyssey poskytly definitivní důkazy.

Sonda Mars Odyssey byla navedena na oběžnou dráhu kolem rudé planety v roce 2001 a vykonává nejdelší nepřetržitou výzkumnou misi. Aktuální dráha sondy poskytuje unikátní pohled na povrch planety v době kolem 7 hodin ráno místního času, což – podobně jako na Zemi – je ideální doba pro pozorování aktivity oblastí pokrytých námrazou.

Poslední roky byli vědci překvapeni, když spatřili strašidelný modře a bíle zbarvený zmrzlý povrch osvětlený vycházejícím Sluncem na fotografiích pořízených ve viditelném světle kamerou na palubě kosmické sondy Mars Odyssey. Avšak sonda Mars Odyssey rovněž nese kameru THEMIS (Thermal Emission Imaging System) a tato kamera citlivá na tepelné záření ukázala, že námraza se objevuje mnohem šířeji včetně oblastí, kde žádná nebyla pozorována ve viditelném světle.

„Ranní dráha sondy Mars Odyssey umožňuje vytvářet senzační fotografie,“ říká Sylvain Piqueux z NASA’s Jet Propulsion Laboratory in Southern California, který je hlavním autorem článku. „Můžeme pozorovat dlouhé stíny způsobené vycházejícím Sluncem, jak se táhnou napříč povrchem planety.“

Podle vyjádření NASA, protože Mars má velice řídkou atmosféru (pouze 1 % hustoty zemského ovzduší), Slunce rychle zahřívá námrazu, která se vytvořila přes noc. Místo toho, aby postupně tála, suchý led sublimuje do atmosféry během krátké doby.

Lucas Lange, asistent pracující v Jet Propulsion Laboratory společně se Sylvain Piqueux, poprvé popsal nízkoteplotní signatury námrazy z kamery THEMIS na několika místech, kde nemůže být pozorována na povrchu. Tyto teploty se objevily pouze desítky mikronů pod povrchem – tj. méně než tloušťka lidského vlasu.

„Náš první dojem byl, že led zde mohl být ukrytý,“ tvrdí Lucas Lange v tiskové zprávě. „Suchý led se hojně vyskytuje v blízkosti marťanských pólů, avšak my jsme jej pozorovali blíže k rovníku planety, kde je všeobecně příliš teplo na vytváření zmrzlého suchého ledu.“

Ve stejné oblasti byly pozorovány svahové pruhy nebo dokonce velké sesuvy půdy. Vědci to vysvětlují ve svém článku: „Při východu Slunce sublimací poháněné proudění uvnitř regolitu je občas dostatečně silné k přemísťování jednotlivých zrníček prachu zahajujících a udržujících prachové laviny na strmých svazích a dochází k vytváření povrchových útvarů označovaných jako svahové pruhy. Z tohoto modelu vyplývá, že cyklus zmrzlého oxidu uhličitého je aktivní geomorfologickou hybnou silou na všech planetárních šířkách a nejen na vysokých šířkách či v polárních regionech, a pravděpodobně je klíčovým faktorem udržujícím pohyblivé zásobárny prachu na povrchu.“

Autoři říkají, že viděli to, co nazývají „špinavou námrazou“ – námrazu ze suchého ledu ve směsi s jemnými zrníčky prachu, která je nezřetelná ve viditelném světle, ale nikoliv na infračervených snímcích. Mají podezření, že špinavá námraza může rovněž vysvětlit některé tmavé pruhy, které mohou dosahovat délky až 1 000 metrů či více na marťanských svazích. Vědí, že pruhy, které z toho neodmyslitelně vyplývají v podobě prachových lavin a které pomalu přetvářejí úbočí hor napříč planetou, jsou vidět na fotografiích z oběžné dráhy.

„Pokaždé, když pošleme kosmickou sondu na Mars, objevíme exotické nové procesy,“ říká Chris Edwards, spoluautor článku z Northern Arizona University in Flagstaff. „Na Zemi nemáme nic zcela podobného svahovým pruhům. Můžeme se jen domnívat na základě našich zkušeností, o co jde a snažit se porozumět planetě Mars.“

Zdroj: https://scitechdaily.com/dust-avalanche-on-mars/ a https://mars.nasa.gov/news/9184/science-at-sunrise-solving-the-mystery-of-frost-hiding-on-mars/

autor: František Martinek