Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Ani tento měsíc se příliš nepolepšil ohledně pěkného počasí, celkem se mi podařilo pozorovat 5 nocí a pořídit 2620 měření. I z těchto málo nocí se dvakrát během pozorování zatáhlo, tudíž nebylo dosaženo očekávaných výsledků. Na oblohu se pomalu nasouvají i jarní souhvězdí, ze zajímavých zákrytových dvojhvězd byly pozorovány BM Ari, GW Cep, IQ Per, V 339 Gem a V 388 Gem.
V další části článku uvádím dokončení článku publikace výsledků zákrytových dvojhvězd uvedených v práci
Stáčení přímky apsid u excentrických zákrytových dvojhvězd V785 Cas, V821 Cas, V796 Cyg, V398 Lac a V871 Per.
V 398 Lacertae
Zákrytová dvojhvězda V 398 Lac (HD 210 180, BD+51◦3251, HIP 109 193; Vmax = 8m.79; sp. A0V) je poměrně jasný systém s excentrickou drahou (e = 0,2) a dlouhou orbitální periodou P = 5,4 dne). Její proměnnost byla objevena během mise družice Hipparcos (ESA 1997). Přesné absolutní parametry složek dvojhvězdy byly určeny ze spektroskopie provedené Cakirliem a kol. (2007)
M1 = 3.83 ± 0.35 M⊙, M2 = 3.29 ± 0.32 M⊙,
R1 = 4.89 ± 0.18 R⊙, R2 = 2.45 ± 0.11 R⊙.
Ve výše uvedené práci je uvedena lineární efemerida
pri. min. = HJD 2 453 577.476 d + 5.40624 d × E.
Světelná křivka V 398 Lac byla analyzována později v práci Bulut a Demircan (2008). Z dat byla potvrzena mírná excentricita e = 0,273. Od té doby bylo pořízeno několik přesných měření minim, které umožňují zpřesnit některé parametry. Na základě analýzy dat z práce Cakirli (2007) byl určen sklon orbitální dráhy i = 84,6 stupně. Další parametry jsou uvedeny v tabulce 1, schéma O-C diagramu je na obrázku 1.
obrázek 1 - O-C diagram zákrytové dvojhvězdy V 398 Lac
V 871 Persei
Zákrytová dvojhvězda V 871 Per (HD +56.704, GSC 3708-1325, Vmax = 10,89 mag, sp. B) je málo sledovaný systém s mírně excentrickou drahou (e = 0,24) a krátkou orbitální periodou 3 dny. Jako proměnnou dvojhvězdu ji objevil Otero (2004) v databázi NSVS. K tomuto systému nejsou známy absolutní parametry jednotlivých složek. Pro předpovědi minim byly použity následující efemeridy
při. min. = HJD 2 451 421,5604 + 3,0238818 x E
Pro analýzu apsidálního pohybu byla použita data z prací Zejda a kol. (2006), Brát a kol. (2007) a Diethelm (2009, 2010, 2011a, 2011b, 2012). Výsledek je zobrazen v tabulce 1 a O-C diagram na obrázku 2.
obrázek 2 - O-C diagram zákrytové dvojhvězdy V 871 Per
tabulka 1 – dráhové elementy V 398 Lac a V 871 Per.
autor: Ladislav Šmelcer