Poslední květnovou středu roku 2024 se v areálu Hvězdárny Valašské Meziříčí, p. o. uskutečnilo setkání partnerů projektu Kulturního a kreativního centra – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. V současné době finišují přípravy pro zahájení samotné stavby nového objektu, ale stejně tak se snažíme nacházet a rozvíjet spolupráci s řadou partnerů, kteří nám mohou s činností v nových prostorách pomoci.
Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Na Hvězdárně Valašské Meziříčí byl v roce 2005 zahájen program pozorování zákrytových dvojhvězd. V podstatě se jedná o pozorování vzdálené dvojice hvězd, které nedokážeme v dalekohledu rozlišit a jejichž oběžná rovina míří směrem k pozorovateli na Zemi. V závislosti na délce oběžné doby pak v určitých okamžicích dochází k vzájemným zákrytům. To se projeví poklesem jasnosti. Cílem pozorování je co nejpřesnější určení jasnosti soustavy v období jejího minima. Díky těmto zákrytům je možné nepřímo velmi přesně určit oběžné doby hvězd, poměry jejich velikostí a ve spojení se spektroskopií pak určit hmotnosti jednotlivých hvězd.
V současné době využíváme dvě pozorovací stanoviště. V jedné kopuli je umístěn dalekohled typu Schmidt-Cassegrain o průměru zrcadla 280 mm. K záznamu snímků slouží digitální kamera CCD G2. Podobně i v druhé kopuli je rovněž instalován dalekohled typu Schmidt-Cassegrain, avšak o průměru zrcadla 355 mm a digitální kamera ST7. Během osmi srpnových nocí se podařilo realizovat 5 977 měření proměnných hvězd. Mezi nejzajímavější úlovky lze považovat napozorované minimum zákrytové dvojhvězdy PW Her, a to hned z několika důvodů. Perioda oběhu hvězd je poměrně dlouhá – 2,88107 dne a zastihnout minimum v nočních hodinách se podaří jen výjimečně (a musí být samozřejmě ještě jasno). Další komplikací je i velmi dlouhá zastávka v minimu – 4 h 38 min – což naznačuje velký poměr velikostí jednotlivých hvězd.
Když k tomu ještě připočteme fakt, že se systém nachází v souhvězdí Herkula, které se na noční obloze pohybuje během letního období (kdy jsou krátké noci), příhodné pozorovací okno nastává pouze jednou v roce. V tom letošním (2011) připadlo předpokládané minimum na 23. srpna kolem půlnoci. Další nevysvětlenou záhadou je vzhled zastávky v minimu, kdy i během zmíněných 4 hodin dochází k poklesu jasnosti. Zřejmě k tomu během zákrytu přispívá další neznámý objekt – plynný obal, možná akreční disk. Podle jedné z posledních odborných prací astronomů Qiana a Zhua z roku 2003 je podezření, že v systému PW Her by se měla vyskytovat třetí hvězda s oběžnou dobou 42 let s hmotností zhruba 8krát převyšující hmotnost Slunce. Vzhledem k tomu, že ze spektroskopie nebyla přítomnost třetí hvězdy zjištěna, může se jednat dokonce o černou díru.
Ze současných pozorování je možné určit poměry velikostí zakrývajících se hvězd s periodou 2,88107 dne. Pokud celá doba zákrytu trvá 8 h 38 min a zmiňovaná zastávka 4 h 38 min, pak za předpokladu sklonu dráhy 90° (tj. ve směru k Zemi) vychází minimální poměr velikostí 1 : 3,3.
Popis k následujícím obrázkům:
Na prvním obrázku je vidět světelnou křivku zákrytu PW Her z 23. 8. 2011. Na ose x je zobrazen čas vyjádřený v juliánském datování, na ose y je relativní změna jasnosti v magnitudách. Druhý obrázek ukazuje hvězdné pole v okolí PW Her, červeně je označena proměnná hvězda.
autor: Ladislav Šmelcer