Posviťme si na kostru vesmíru

ESO 041/09 tisková zpráva

Astronomové nalezli stopy dosud neznámého gigantického uskupení galaxií, jenž se nachází bezmála 7 miliard světelných let od nás. Objev byl umožněn pouze díky spojení dvou nejvýkonnějších dalekohledů světa. Jedná se o první pozorování takto významné struktury ve vzdáleném vesmíru, které poskytne detailnější pohled na kosmickou pavučinu a její vznik.

„Hmota ve vesmíru není rozložena rovnoměrně,“ říká Masayuki Tanaka z ESO, vedoucí této nové studie. „V našem kosmickém okolí hvězdy tvoří galaxie a galaxie samy se obvykle shlukují do skupin a kup. Většina uznávaných kosmologických teorií předpovídá, že hmota se ve velkých měřítcích dále seskupuje a vytváří takzvanou 'kosmickou pavučinu', ve které se galaxie shlukují ve vlákna. Ta se táhnou mezi obrovskými dutinami prázdného prostoru bez svítící hmoty.“    

Vlákna mohou být až miliony světelných let dlouhá a tvoří kostru vesmíru - jednotlivé galaxie se nacházejí v blízkosti vláken a v místech, kde se vlákna protínají, najdeme ohromné galaktické kupy, které zde jako obrovští pavouci čekají na to, aby pozřely další hmotu. Astronomové se potýkají s otázkou, jak tyto útvary vznikají. Ačkoliv vláknitá struktura je pozorována relativně nedaleko od nás, důkazy o její existenci ve velkých vzdálenostech dosud chyběly.  

Na snímcích okolí vzdálené galaktické kupy, pořízených již dříve, objevil tým pod vedením Tanaky neznámou strukturu. Nyní použili k jejímu detailnímu průzkumu dva z velkých pozemních dalekohledů a podařilo se jim změřit vzdálenosti jednotlivých galaxií v kupě. Tím získali trojrozměrnou představu o jejich rozmístnění v prostoru. Potřebná spektroskopická pozorování byla provedena zařízením VIMOS na dalekohledu ESO/VLT a FOCAS na dalekohledu Subaru (National Astronomical Observatory of Japan; Japonská národní astronomická observatoř). 
 
Na základě těchto a dalších pozorování byli astronomové schopni provést takřka demografickou studii této kupy. Identifikovali desítky menších skupin galaxií, které obklopují centrum kupy. Jejich typická hmotnost desetkrát převyšuje hmotnost naší Galaxie, ale někteří členové 'váží' ve stejném srovnání i tisíckrát více. Na základě tohoto měření tým odhadl, že spodní hranice celkové hmotnosti kupy se pohybuje kolem 10 000 násobků hmotnosti Galaxie. Některé ze shluků musí čelit fatálnímu gravitačnímu působení kupy a jsou na dobré cestě stát se její součástí.    

„Je to poprvé, co byla pozorována takto bohatá a významná struktura ve vzdáleném vesmíru,“ říká Tanaka. „Nyní můžeme přejít od ‚demografie k sociologii‘ a zkoumat, jakým způsobem závisí vlastnosti jednotlivých galaxií na jejich okolí, a to vše v době, kdy vesmír byl o třetinu mladší než dnes.“
 
Pozorované vlákno se nachází asi 6,7 milionu světelných let daleko a táhne se v délce 60 milionů světelných let. Pravděpodobně je však součástí ještě větší struktury za hranicí dosud zkoumaného pole. Další pozorování jsou však již v plánu a průzkum velikosti útvaru bude pokračovat.  

 

Zdroj

Více informací

Výsledky výzkumu byly prezentovány v článku publikovaném v časopise Astronomy & Astrophysics (Letters) pod názvem The spectroscopically confirmed huge cosmic structure at z = 0.55 autorů Tanaka a kol.
 
Složení týmu: Masayuki Tanaka (ESO), Alexis Finoguenov (Max-Planck-Institute for Extraterrestrial Physics, Garching, Germany and University of Maryland, Baltimore, USA), Tadayuki Kodama (National Astronomical Observatory of Japan, Tokyo, Japan), Yusei Koyama (Department of Astronomy, University of Tokyo, Japan), Ben Maughan (H.H. Wills Physics Laboratory, University of Bristol, UK) a Fumiaki Nakata (Subaru Telescope, National Astronomical Observatory of Japan).

ESO (Evropská jižní observatoř) je mezinárodní evropskou organizací pro astronomii. Jejími členy (14) jsou: Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních dalekohledů, jenž zpřístupní astronomům významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli v astronomickém výzkumu a mezinárodní spolupráci. V současnosti provozuje světově jedinečné observatoře, jež se nacházejí na poušti Atacama Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Paranalu ESO provozuje nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle – Velmi velký dalekohled (VLT). Zároveň je ESO evropským zástupcem  největšího astronomického projektu všech dob – teleskopu ALMA. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 42 metrů. Bude pracovat ve viditelném a infračerveném oboru a stane se největším dalekohledem světa.

Odkazy

• odborný článek ke stažení: http://www.aanda.org/10.1051/0004-6361/200912929
• informace o první identifikaci ranné kosmické struktury na základě mnohem menšího počtu galaxií v ESO 11/01

Kontakty

Masayuki Tanaka; ESO, Garching, Germany; Phone: +49 89 3200 6498; E-mail: mtanaka (at) eso.org

ESO Press Officer in Chile: Valeria Foncea - +56 2 463 3123 - vfoncea@eso.org

Překlad: Jiří Srba, Hvězdárna Valašské Meziříčí

Národní kontakt: Pavel Suchan +420 267 103 040; suchan@astro.cz