Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
NASA publikovala počátkem roku 2015 na sympóziu NIAC (NASA Innovative Advanced Concepts) předpokládanou konstrukci podmořského robota pro využití při výzkumu moří kapalného metanu a etanu na povrchu Saturnova měsíce Titan. Video a předběžný návrh konstrukce ponorky vytvořil tým pracovníků NASA Glenn´s COMPASS společně s některými výzkumníky z Applied Research Laboratory. Výzva k návrhu konstrukce vzešla od pracovníků NASA, kteří jasně dali za úkol přiblížení realizace myšlenky nového způsobu výzkumu vesmíru a nebeských těles.
Průzkumník vypadá nostalgicky jako dřívější ponorky vyvinuté pro využití v občanské válce. Ponorka by měla být schopná operovat převážně automaticky ve velmi nepřátelském a vzdáleném prostředí (teplota -179 °C).
Nejpravděpodobnějším místem výzkumu pomocí ponorky bude Kraken Mare – největší jezero v polární oblasti Titanu (případně Ligeia Mare). Na základě dat ze sondy Cassini byl povrch tohoto jezera určen přibližně na 400 000 kilometrů čtverečních při předpokládané hloubce 160 metrů. Jezero není zcela klidné – projevuje se zde proudění, a také příliv a odliv. Obojí může bránit ponorce v bezpečném provozu. Nutno vyřešit rovněž problém komunikace s ponorkou. Signály bude robot vysílat přímo na Zemi (vesmírem budou informace putovat téměř 1,5 hodiny). Když bude ponorka plout pod hladinou, nebude schopna využívat solární články k zásobování energií, takže tým uvažuje o pohonu pomocí termálního Stirlingova generátoru.
NASA očekává, že navrhovaná ponorka by mohla být vyslána k Titanu v roce 2040. Bude se jednat o první výzkumnou misi, kdy sonda nebude provádět výzkum „suchého“ povrchu tělesa. Aby se tam mohla dostat, konstruktéři předpokládají okřídlenou kosmickou sondu, která zajistí přistání na Titanu na hladině jezera. Následně dojde k ponoření ponorky pod hladinu Kraken Mare, kde bude provádět podmořský výzkum.
Podle představeného projektu by ponorka měla mít výtlak zhruba jednu tunu a rychlostí přibližně 3,6 kilometrů za hodinu by ji měl pohánět bateriemi napájený lodní šroub. Její mise by měla trvat asi 90 dní. Mise ponorky bude zaměřena také na zjištění přesného složení kapaliny a průzkum mořského dna. Výsledky by mohly vědcům umožnit lépe porozumět procesu vzniku života na Zemi.
Uvažuje se rovněž o využití balónu, vzducholodi, letounu či plovoucího člunu k detailnímu průzkumu měsíce Titan.
Vzhled ponorky a způsob výzkumu podmořského prostředí si můžete prohlédnout na youtube: https://www.youtube.com/watch?v=NnKxbdpLP5E.
Zdroj: http://phys.org/news/2015-02-nasa-unveils-submarine-exploring-liquid.html a http://www.gizmag.com/nasa-titan-submarine-concept/35960/
autor: František Martinek