Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Hvězdárnu zde můžete sledovat pod jménem astro_hvm a mít tak sice méně odbornou, ale zato přístupnější formu informování nejširší veřejnosti o naší činnosti jako na dlani.
Tento v originále obrovský snímek zachycuje trojici galaxií v souhvězdí Lva, která bývá označována jako 'Leo Triplet'. Byl pořízen pomocí nového přehlídkového dalekohledu ESO/VST (VLT Survey Telescope) vybaveného kamerou OmegaCAM, který pracuje na observatoři ESO Paranal. Neméně zajímavé je však pro astronomy velké množství slabých objektů v pozadí. Jejich ostré obrazy jsou ukázkou možností nového přístroje určeného k mapování vzdáleného vesmíru.
Dalekohled VST [1] je nejnovějším přírůstkem na observatoři ESO Paranal (eso1119). Jedná se o nejmodernější teleskop o průměru primárního zrcadla 2,6 m, který je vybaven obří 268 megapixelovou CCD kamerou OmegaCAM [2]. Jak již naznačuje zkratka VST, dalekohled je určen k přehlídkám oblohy ve viditelném světle a jedná se o největší přístroj světa určený primárně k tomuto účelu. Tento širokoúhlý záběr skupiny galaxií 'Leo Triplet' dokumentuje vynikající kvalitu snímků, které dalekohled VST a jeho kamera pořizují.
'Leo Triplet' je pozoruhodná skupina interagujících galaxií ve vzdálenosti 35 milionů světelných let od Země. I když to není na první pohled patrné, neboť jsou k nám nakloněny pod různými úhly, jsou všechny tři galaxie spirální, podobně jako naše Galaxie. Galaxii NGC 3628 (v levé části snímku, s nápadnými prachovými pásy podél roviny disku) vidíme zboku. Galaxie vpravo nesoucí označení Messierova katalogu (nahoře M 65 a dole M 66) jsou sice skloněné, ale jejich spirální struktura je stále dobře viditelná.
Velké dalekohledy obvykle pozorují v jednom okamžiku pouze jednu z těchto galaxií (potw1026a a eso0338c), ale zorné pole dalekohledu VST – dvakrát tak velké jako Měsíc v úplňku – je dostatečně široké, aby bylo možné zachytit všechny tři členy této skupiny na jednom záběru. Výkon dalekohledu VST však nejlépe dokumentuje velké množství slabých vzdálenějších galaxií, které vidíme jako malé skvrnky na pozadí snímku.
V popředí snímku je možné spatřit také mnoho bodových hvězd různé jasnosti, které patří k naší Galaxii. Jedním z úkolů dalekohledu VST je hledat mnohem slabší objekty naší Galaxie, jako jsou například hnědí trpaslíci, planety, neutronové hvězdy nebo černé díry, o kterých se předpokládá, že prostupují haló Galaxie. Jsou ale většinou příliš slabé na to, aby je bylo možné přímo zachytit i pomocí velkých dalekohledů. V rámci výzkumu galaktického hala bude dalekohled VST detekovat tyto nenápadné objekty nepřímo. Bude hledat jemné změny jasnosti doprovázející jev známý jako mikročočkování (microlensing) [3].
Očekává se, že prostřednictvím tohoto výzkumu přehlídka oblohy dalekohledem VST významně posune naše znalosti temné hmoty, která tvoří největší část galaktického halo. Také ve vzdáleném vesmíru by mohl VST nalézt stopy, které nám pomohou osvětlit povahu nejen této substance, ale také ještě tajemnější temné energie. Dalekohled by měl objevit vzdálené kupy galaxií a kvasary s vysokým rudým posuvem, které astronomům pomohou pochopit mladý vesmír a nalézt odpovědi na přetrvávající kosmologické otázky.
Uvedený snímek však také obsahuje záznam o tělesech nacházejících se mnohem blíže našemu domovu – stopy několika planetek (patřících do Sluneční soustavy), které se pohybovaly zorným polem v okamžiku expozice. Planetky jsou zviditelněny krátkými barevnými čarami [4] a na originálním snímku jich naleznete minimálně deset. Jelikož Lev je zvířetníkovým souhvězdím a promítá se do něj rovina Sluneční soustavy, je počet planetek v tomto směru obzvláště vysoký.
Tento snímek vznikl kombinací expozic přes trojici různých filtrů vymezujících záření v blízké infračervené oblasti a červenou a zelenou část viditelného spektra.
Poznámky
[1] Program VST byl připraven ve spolupráci INAF–Osservatorio Astronomico di Capodimonte (Neapol, Itálie) a ESO.
[2] CCD kamera OmegaCAM byla navržena konsorciem institucí z Holandska, Německa a Itálie ve spolupráci s ESO.
[3] Mikročočkování je efekt gravitační čočky, při kterém se přítomnost slabého, ale hmotného, objektu projeví jeho gravitačním působením na světlo přicházející ze vzdálenějšího zdroje (třeba hvězdy). Pokud se v důsledku náhodného přiblížení slabý objekt dostane dostatečně blízko k našemu zornému paprsku směřujícímu ke vzdálenější hvězdě, jeho gravitační pole zakřiví paprsky světla přicházející z hvězdy na pozadí. To může vést ke měřitelnému vzrůstu jasnosti této hvězdy. Jelikož efekt mikročočkování je závislý na náhodném uspořádání objektů, je obvykle detekován velkými přehlídkami oblohy, které mohou najednou pozorovat velké množství hvězd.
[4] Jedná se o zelené pruhy nebo dvojice fialovo-červených pruhů. Zatímco data pro fialovou a červenou složku byla získána během jedné noci, expozice pro zelený kanál pocházejí z noci jiné.
Další informace
ESO (Evropská jižní observatoř) je hlavní mezinárodní astronomickou organizací Evropy a patří k nejproduktivnějším astronomickým observatořím světa. Je podporována 15 členskými státy, kterými jsou: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních astronomických zařízení, která umožní významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli při propagaci a organizaci mezinárodní spolupráce na poli astronomického výzkumu. ESO v současnosti provozuje tři observatoře světově úrovně: La Silla, Paranal a Chajnantor, které se nacházejí na poušti Atacama v Chile. Na Paranalu se nachází VLT (Very Large Telescope = Velmi velký dalekohled) – nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle a VISTA, největší přehlídkový dalekohled pro infračervenou oblast na světě. Zároveň je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob – teleskopu ALMA budovaného na planině Chajnantor. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 39,3 metrů. Měl by pracovat v infračerveném i viditelném oboru záření a stane se největším dalekohledem světa.
Odkazy
Kontakty
Douglas Pierce-Price; ESO, Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel: +49 89 3200 6759; Email: dpiercep@eso.org
Překlad: Jiří Srba
Národní kontakt: Viktor Votruba +420 267 103 040; votruba@physics.muni.cz
autor: Jiří Srba