Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Několik dní poté, co se indická vesmírná agentura ISRO stala první zemí, která přistála s kosmickou sondou poblíž převážně neprozkoumaného jižního pólu Měsíce, v pondělí 28. srpna 2023 oznámila, že vypustí satelit k průzkumu Slunce. „Vypuštění sondy Aditya-L1, první vesmírné indické observatoře, která bude studovat Slunce, je naplánováno na 2. září 2023,“ uvedla Indian Space Research Organization (ISRO) na X, dříve známém jako Twitter.
Aditya, což v hindštině znamená „Slunce“, bude navedena na halo oběžnou dráhu v oblasti vesmíru označované jako Lagrangeův librační bod L1 soustavy Slunce-Země, asi 1,5 milionu kilometrů od Země, což poskytne sondě nepřetržitý nerušený výhled na Slunce. „To poskytne větší výhodu pozorování sluneční aktivity a jejího vlivu na kosmické počasí v reálném čase,“ řekl zástupce ISRO. Kosmická sonda ponese sedm přístrojů k pozorování vzdálených vrstev atmosféry Slunce – známých jako fotosféra a chromosféra – včetně použití elektromagnetických detektorů a detektorů částicového pole.
Mezi několika úkoly bude studovat spouštěče kosmického počasí včetně lepšího pochopení dynamiky slunečního větru. Zatímco NASA a Evropská vesmírná agentura (ESA) již dříve vypustily své sondy ke studiu Slunce, pro Indii to bude první taková mise. Start sondy je naplánován na 2. září 2023 z indického kosmodromu Sriharikota.
Bezpilotní sonda Chandrayaan-3 přistála na měsíčním povrchu minulý týden, čímž se Indie stala teprve čtvrtou zemí za Spojenými státy, Sovětským svazem a Čínou, která úspěšně přistála na Měsíci. To znamenalo poslední milník v indickém ambiciózním vesmírném programu, který vyvolal bouřlivé oslavy v nejlidnatější zemi světa.
Indie má poměrně nízkorozpočtový vesmírný program, který však od prvního vyslání sondy na oběžnou dráhu Měsíce v roce 2008 značně narostl. Odborníci tvrdí, že Indie dokáže udržet nízké náklady kopírováním a adaptací stávajících technologií a díky množství vysoce kvalifikovaných inženýrů, kteří vydělávají zlomek mezd svých zahraničních protějšků.
V roce 2014 se Indie stala prvním asijským státem, který vyslal sondu na oběžnou dráhu kolem Marsu, a na příští rok je plánováno zahájit třídenní misi s posádkou na oběžnou dráhu Země. Plánuje také společnou misi s Japonskem s cílem vyslání další sondy k Měsíci do roku 2025 a orbitální misi k Venuši během příštích dvou let.
Zdroj: https://phys.org/news/2023-08-moon-india-eyes-sun.html a http://fullafterburner.weebly.com/next-gen-weapons/aditya-l1-indias-first-sun-mission
autor: František Martinek