Pilíře stvoření pohledem Webbova kosmického teleskopu

Astronomové zkombinovali snímky z Webbova kosmického teleskopu v oboru blízkého infračerveného a středního infračerveného záření k pořízení fotografie zářících ikonických pilířů stvoření v nebývalém detailu. Pilíře stvoření (označované též jako sloupy stvoření) jsou ve skutečnosti tři věže z plynu a prachu nacházející se ve vzdálenosti zhruba 6 500 světelných roků a jejich poloha se promítá do souhvězdí Hada.

Jedná se doslova o fascinující, avšak relativně malé útvary v Orlí mlhovině označované též jako M16, kterou objevil v roce 1745 švýcarský astronom Jean-Philippe Loys de Chéseaux. Tyto pilíře stvoření jsou přibližně 4 až 5 světelných roků dlouhé, zatímco samotná mlhovina má průměr 55 až 70 světelných roků.

Nedávno zrozené modro-bílé hvězdy spektrálního typu O a B produkují intenzivní ultrafialové záření a hvězdný vítr, který rozfoukává méně hustý materiál z jejich blízkého okolí. Hustější kapsy plynu a prachu však mohou vzdorovat této erozi delší dobu. V zadní části takových hustších kapes prachu je materiál chráněn před nelítostnou zničující září hvězd spektrálních tříd O a B. Tento ochranný štít vytváří temné „ohony“ nebo „sloní choboty“, které astronomové pozorují jako temné trupy pilířů, které míří pryč od zářících hvězd.

„Nesčetný počet hvězd je rozptýlen napříč touto scenérií“, říkají astronomové využívající data z Webbova kosmického teleskopu. „Hvězdy svítí především v oboru blízkého infračerveného záření, na které je citlivá kamera Near-Infrared Camera (NIRCam) na palubě Webbova teleskopu.“

Blízké infračervené záření rovněž odhaluje tisíce nově vytvořených hvězd – vyhlížejících jako jasné oranžové kulovité útvary, které se nacházejí kousek od pilířů utvořených z prachu. V oboru středního infračerveného záření je prach zobrazený téměř všude.

Na základě příspěvku kamery MIRI (Mid-Infrared Instrument) na palubě Webbova teleskopu je většina záření patrná v difuzních vrstvách oranžového prachu, který pokrývá horní část snímku v podobě písmene V. Nejhustější regiony prachu jsou ponořeny do odstínu tajemné indigově modré barvy zatemňující náš pohled na aktivity uvnitř hustých pilířů.

Prach rovněž představuje pilíře podobné jehlanům, které sahají z levého dolního rohu snímku do pravého horního rohu. To je jeden z důvodů, proč je region přeplněn hvězdami – prach je hlavní ingrediencí pro jejich vznik.

Když se uskupení plynu a prachu o dostatečné hmotnosti zformuje do pozorovaných sloupů, začne se smršťovat pod vlivem vlastní gravitační přitažlivosti, pozvolna se zahřívat a nakonec dojde ke vzniku nových hvězd. Nově vytvořené hvězdy jsou obzvlášť patrné na okrajích vrcholku dvou pilířů – prakticky překypují na tomto dějišti. Na vrcholu okraje druhého pilíře je ve zvlněném detailu červená stopa velmi zanořených hvězd, dodávají astronomové.

Tyto hvězdy jsou dokonce mladší a jsou docela aktivní během svého vzniku. Regiony podobné lávě zachycují jejich periodické vyvrhování hmoty. Jak hvězdy vznikají, periodicky vysílají supersonické výtrysky (tzv. jety), které mohou interagovat s mračny materiálu, jako jsou například tyto husté pilíře plynu a prachu.

Tyto mladé hvězdy mají podle odhadu stáří pouhých několik stovek tisíc roků a budou pokračovat ve vývoji dalších několik miliónů roků.

Zdroj: https://www.sci.news/astronomy/webb-composite-image-pillars-of-creation-11448.html

autor: František Martinek