Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Obří bouře na Jupiteru nemusí být ta původní objevená před 350 lety
28.09.2024.jpg)
zachycená sondou Juno v roce 2018
Credit: NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS)
V roce 1665 italský astronom Giovanni Cassini pozoroval obří tmavou skvrnu na Jupiteru, kterou nazval „Permanent Spot“ (Trvalá skvrna). Přestože astronomové záhadně ztratili stopu po celá staletí, vždy jsme si mysleli, že původní „Permanent Spot“ by mohla být Velká rudá skvrna – masivní bouře v atmosféře Jupitera – kterou dnes známe.
No zřejmě jsme se mýlili. Nová studie Velké rudé skvrny naznačuje, že se s největší pravděpodobností jedná o novější, mladší bouři. Poté, co byla „Permanent Spot“ poprvé pozorována v 17. století, ztratili jsme o ní přehled. Poslední pozorování tohoto místa bylo v roce 1713. Uplynulo více než století, než jsme zahlédli nové místo – takové, které se shodou okolností nacházelo ve stejné zeměpisné šířce jako původní. Tato skvrna, objevená v roce 1831, je dnešní Velká rudá skvrna.
„Z měření velikostí a pohybů jsme usoudili, že je vysoce nepravděpodobné, že by současná Velká rudá skvrna pozorovanou sondou Cassini byla 'Trvalou skvrnou',“ říká Agustín Sánchez-Lavega, planetární vědec z University of Baskicko v Bilbau, Španělsko. „´Trvalá skvrna´ pravděpodobně zmizela někdy mezi polovinou 18. a 19. století; v takovém případě nyní můžeme říci, že životnost Rudé skvrny přesahuje 190 let.“
Sánchez-Lavega a jeho kolegové použili data týkající se změn Velké rudé skvrny v průběhu času a provedli počítačové simulace, aby zjistili, jak se mohl vír vytvořit. Hlavní teorií je nestabilita větru, která nakonec vytvořila „protáhlou atmosférickou buňku“, kterou dnes vidíme.
Co víme jistě o Velké rudé skvrně, je fakt, že se zmenšuje. Pozorování z roku 1879 určilo velikost skvrny na 39 000 kilometrů podél její nejdelší osy. Nyní je však podstatně menší. Tým provede další simulace, aby předpověděl, zda Velká skvrna nakonec zmizí stejně jako Trvalá skvrna Cassini – a možná se o několik století později znovu zrodí jako nový vír.
Výzkum týmu byl zveřejněn v časopise Geophysical Research Letters.
Zdroj: https://www.space.com/jupiter-great-red-spot-origin; https://www.sciencenews.org/article/jupiter-great-red-spot-shrinking a https://scitechdaily.com/jupiters-great-red-spot-study-reveals-its-not-the-same-storm-cassini-observed-in-1665/
autor: František Martinek
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz