Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Několik tisíc kompaktních a hmotných kulových hvězdokup se zformovalo přibližně v průběhu poslední miliardy roků kolem NGC 1275, což je centrální galaxie v kupě galaxií v souhvězdí Persea. Vyplývá to z nového článku publikovaného v časopise Nature Astronomy. Kulové hvězdokupy jsou sférická uskupení několik tisíc až miliónů starých hvězd, gravitačně svázaných do jednotlivých uskupení o průměru 100 až 200 světelných roků.
Tyto hvězdné systémy jsou zpravidla nejstaršími známými objekty ve vesmíru a jsou to relikvie z raných etap vzniku galaxií. V největším počtu se vyskytují v okolí velmi hmotných eliptických galaxií a převážně se zdržují ve vnějších a málo zaplněných oblastech galaxií, v tzv. halo.
„Není zcela jasné, jak se uprostřed kupy galaxií mohla zformovat nejjasnější galaxie,“ říká profesor Thomas Broadhurst, astronom na University of Basque Country. „Skutečnost, že obsahuje tisíce starých kulových hvězdokup, může naznačovat vysvětlení.“
V nové studii profesor Broadhurst se svými spolupracovníky analyzoval fotografie galaxie NGC 1275, což je obří eliptická galaxie v centru kupy galaxií Perseus, pořízených pomocí kamery ACS (Advanced Camera for Surveys) na palubě Hubbleova vesmírného teleskopu HST provozovaného NASA.
„Zjistili jsme, že tisíce nových kulových hvězdokup se zformovaly v průběhu poslední miliardy roků ze studeného plynu v obří galaxii nacházející se v centru kupy galaxií Perseus,“ říká profesor Broadhurst. „Nejmladší kulové hvězdokupy jsou navzájem těsně sdruženy, a proto se musely vytvořit ze spletité sítě vláken chladného plynu, který je roztažen do vnějších oblastí obří galaxie.“
Tato síť tvořená studeným plynem se sráží s horkým plynem, který naplňuje celou kupu galaxií v souhvězdí Persea. Ve skutečnosti se plyn koncentruje v centru, což mu dovoluje rychleji chladnout, a to vede k tvorbě kulových hvězdokup.
Jakmile se zformují tyto „nezletilé“ kulové hvězdokupy, tak nezůstávají uzamčené v síti tvořené filamety chladného plynu a doslova padají „dolů“ směrem k obří galaxii podobně jako kapky deště vypadávající z oblaků.
„Můžeme tak očekávat, že centrální galaxie v takovýchto kupách budou zvyšovat svoji jasnost s kosmickým věkem jako důsledek deště kulových hvězdokup vypadávajících z plynu, který je obklopuje,“ dodává Thomas Broadhurst.
Zdroj: http://www.sci-news.com/astronomy/young-globular-clusters-perseus-clusters-central-galaxy-07748.html
autor: František Martinek