Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Astronomové objevili důkazy existence obří planety obíhající kolem Vegy, což je mladá hvězda ve vzdálenosti 25 světelných roků od Země, jejíž poloha se promítá do souhvězdí Lyry. „Vega je dostatečně jasná, takže ji můžeme pozorovat i za soumraku, kdy ostatní hvězdy jsou přezářeny slunečním světlem,“ říká Samuel Quinn, astronom na Harvard and Smithsonian Center for Astrophysics. „Bylo by vskutku vzrušující, kdybychom našli planetu obíhající kolem Vegy, protože to nabízí do budoucna nové možnosti výzkumu,“ dodává Samuel Quinn.
Vega je hvězdou spektrálního typu A označujícího hvězdy, které jsou větší, mladší a mnohem rychleji rotují kolem své osy v porovnání se Sluncem. Je známa také jako alfa Lyrae, Gliese 721 nebo HD 172167. Hvězda je stará pouhých 455 milionů roků a její hmotnost dosahuje dvou hmotností Slunce.
Kolem své osy se otočí jednou za 16 hodin – což je mnohem rychleji v porovnání s rotací Slunce, jehož rotační perioda je 27 pozemských dnů. „Takovéto bleskurychlé tempo může činit astronomům problémy při shromažďování dat o pohybu hvězdy a při zjištění, zda kolem ní obíhá nějaká planeta,“ říká Samuel Quinn.
V rámci výzkumu analyzoval Samuel Quinn se svými spolupracovníky 1 524 spekter Vegy shromážděných v průběhu 10 dnů na Fred Lawrence Whipple Observatory v Arizoně. Objevili signál kolísající radiální rychlosti s periodou 2,43 dne, za kterou exoplaneta oběhne kolem Vegy. Pokud je skutečně způsoben obíhající planetou, její minimální hmotnost by byla 20 hmotností Země. Odpovídalo by to planetě typu Jupitera, pokud je její dráha ve shodě s rotací hvězdy.
„Měla by přinejmenším velikost planety Neptun, potenciálně by mohla být tak velká jako Jupiter a obíhat kolem Vegy blíže než Merkur kolem Slunce,“ říká Spencer Hurt, absolvent vysoké školy na Department of Astrophysical and Planetary Sciences at the University of Colorado, Boulder. „Taková blízkost ke hvězdě může kandidáta na exoplanetu nafouknout jako balón, a dokonce železo může být přítomno v její atmosféře v podobě páry.“
Kandidát na exoplanetu s dosavadním označením Vega b by se mohl rovněž zařadit jako druhá nejteplejší doposud známá planeta – s průměrnou povrchovou teplotou spalujících 2 980 °C.
„Jedná se o velmi hmotnou soustavu, mnohem hmotnější než Sluneční soustava,“ říká Spencer Hurt. „V systému mohou být i další planety.“
Článek byl publikován v časopise Astronomical Journal.
Zdroj: http://www.sci-news.com/astronomy/vega-b-09429.html a https://www.colorado.edu/today/2021/03/08/giant-scorching-hot-planet-may-be-orbiting-star-vega
autor: František Martinek