Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Hvězdárnu zde můžete sledovat pod jménem astro_hvm a mít tak sice méně odbornou, ale zato přístupnější formu informování nejširší veřejnosti o naší činnosti jako na dlani.
Gama záblesky (GRB) jsou silná vzplanutí gama záření, trvající od krátkého okamžiku po několik minut. Během záblesku se uvolní obrovské množství energie, což z nich činí nejenergetičtější události ve vesmíru. Nejpravděpodobněji se jedná o zhroucení hvězdy v černou díru.
GRB 090423 byl objeven ráno 23. dubna 2009 satelitem NASA/STFC/ASI Swift. Desetisekundový záblesk vzplanul v souhvězdí Lva (Leo). Po chvíli jej již pozorovaly četné pozemní dalekohledy, včetně 2,2 metrového ESO/MPG na La Silla a známého ESO/VLT na Paranalu v Chile.
Určit vzdálenost exploze pomohlo pozorování VLT v infračervené oblasti, sedmnáct hodin po objevení záblesku. „Zjistili jsme, že přicházející světlo je výrazně ovlivněno rudým posuvem, a to hlavně díky rozpínání vesmíru,“ říká Nial Tanvir vedoucí týmu na VLT. „Rudý posuv 8,2 znamená, že jde o dosud nejvzdálenější zaznamenaný gama záblesk a tedy svým způsobem také nejvzdálenější pozorovaný objekt.“ Neboť se světlo pohybuje konečnou rychlostí, znamená to, že čím vzdálenější objekty pozorujeme, tím hlouběji do minulosti se díváme. Sledovaná exploze se odehrála 600 miliónů let po vzniku vesmíru. To není více, než 5 procent jeho současného stáří. Obecně se soudí, že první hvězdy vznikly 200 až 400 miliónů let po Velkém třesku.
„Objev potvrzuje důležitost gama záblesků při studiu nejvzdálenějších oblastí našeho vesmíru,“ říká Tanvir. „Nyní si můžeme být jisti, že v budoucnu nalezneme ještě vzdálenější záblesky. Tím se nám otevřou dveře pro studium prvních hvězd a závěru temného věku vesmíru.“
Předcházejícím nejvzdálenějším objektem byla spektrograficky potvrzená galaxie s posuvem 6,96 [1], zatímco držitelem rekordu o nejvzdálenější záblesk byl GRB 080913, rovněž objeven družicí Swift a pozorován VLT. Jeho rudý posuv byl 6,7 [2]. Událost, která tento záblesk způsobila se odehrála o 200 miliónů let později, než příčina nyní pozorovaného GRB 090423.
Další informace:
Složení mezinárodního pozorovacího týmu (ISAAC) na VLT: N. Tanvir (U. Leicester, VB), A. Levan (U. Warwick, VB), K. Wiersema (U. Leicester, VB), J. Fynbo a J. Hjorth (Dark Cosmology Centre, Kodaň, Dánsko) a P. Jakobsson (Reykjavik, Island).
Složení pozorovacího týmu (GGROND) na 2,2 metrovém ESO/MPG v La Silla: F. Olivares, T. Krühler, J. Greiner a R. Filgas (Max Planck Institute for Extraterrestrial Physics, Garching, Německo).
Gama záblesky zaznamenávají dalekohledy na oběžné dráze. Po uvolnění vysokoenergetického záření se na chvíli stávají pozorovatelné také ve viditelné a infračervené oblasti. Tento „dosvit“ rychle mizí a podrobné studium je tak možné pouze několik málo hodin po objevu. Přesto jsou tato data důležitá pro určení vzdálenosti či absolutní magnitudy.
Gama záblesky jsou nejjasnější události vesmíru. Když hvězda vyčerpá své jaderné palivo, zhroutí se do neutronové hvězdy či černé díry. Vysílá při tom do okolního vesmíru tzv. jety plynu. Procesy, které vedou ke vzniku těchto jetů, nám nejsou zatím zcela známy, nicméně, ve chvíli, kdy jety zasáhnou plyn odvržený hvězdou již dříve, dojde k jejich zahřátí a emisi dalšího záření – dosvitu.
Poznámky:
[1] Viz https://www.naoj.org/Pressrelease/2006/09/13/index.html
[2] Viz http://www.nasa.gov/mission_pages/swift/bursts/farthest_grb.html
ESO (Evropská jižní observatoř) je mezinárodní evropskou organizací pro astronomii. Jejími členy jsou: Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních dalekohledů, jenž zpřístupní astronomům významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli v astronomickém výzkumu a mezinárodní spolupráci. V současnosti provozuje světově jedinečné observatoře, jež se nacházejí poušti Atacama Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor.
Kontakty:
Nial Tanvir, University of Leicester, VB
e-mail: nrt3 (at) star.le.ac.uk, tel.: +44 116 2231217, mobile: +44 7980 136499
Henri Boffin, ESO La Silla - Paranal - ELT Press Officer
e-mail: hboffin (at) eso.org, tel.: +49 89 3200 6222
Valeria Foncea, ESO Press Officer in Chile
e-mail: vfoncea (at) eso.org, tel.: +56 2 463 3123
Překlad: Tomáš Mohler, Hvězdárna Valašské Meziříčí
Národní kontakt: Pavel Suchan +420 267 103 040 suchan@astro.cz
autor: Tomáš Mohler