Objev nejmenší exoplanety

ESO 015/09 tisková zpráva

Známý objevitel exoplanet Michel Mayor zveřejnil objev nejlehčí známé exoplanety, která se nachází ve slavném systému Gliese 581. Planeta nese označení Gliese 581 e a je pouze dvakrát hmotnější než naše Země. Nová data vedla také k přepočítání dráhy planety Gliese 581 d, objevené již v roce 2007, jež se tak dostala do zóny života, kde na ní mohou existovat kapalné vodní oceány. Jedinečný objev je výsledkem více než čtyř let pozorování s pomocí spektrografu HARPS umístěném na 3,6 metrového dalekohledu ESO na La Silla. Ten je v současnosti nejúspěšnějším lovcem exoplanet s nízkou hmotností.

„Svatým grálem v pátrání po exoplanetách jsou v současnosti kamenné planety zemského typu, nacházející se v zóně života, což je pás možných vzdáleností planety od hvězdy, ve kterém jsou vhodné podmínky pro existenci vody v kapalném stavu,“ říká Michel Mayor z ženevské observatoře, který vedl evropský tým k tomuto zásadnímu objevu. Oběžná doba planety Gliese 581 e je pouhých 3,15 dne a mateřská hvězda, okolo které obíhá, se nachází v souhvězdí Vah ve vzdálenosti 20,5 světelných let. „Hmotnost planety je 1,9 násobek hmotnosti Země a jde tedy o nejméně hmotnou známou exoplanetu. S velkou pravděpodobností je kamenná,“ říká spoluautor objevu Xaver Bonfils z observatoře v Grenoblu.

Gliese 581 e se díky malé vzdálenosti od mateřské hvězdy v zóně života nenachází, nicméně jiná planeta tohoto systém se po upravených výpočtech její oběžné dráhy v zóně života ocitla. Před dvěma lety objevil HARPS dvojici superzemí (ESO 22/07) a spolu s dříve známou planetou velikosti Neptunu (ESO 30/05) má dnes hvězdný systém čtyři členy. Vyjádřeno v násobcích hmotnosti Země mají exoplanety hmotnosti 1,9 (planeta e), 16 (planeta b), 5 (planeta c) a 7 (planeta d). Nejvzdálenější z nich, Gliese 581 d, má oběžnou dobu 66,8 dne. „Na čistě kamennou planetu má pravděpodobně příliš velkou hmotnost, můžeme ale spekulovat o původem ledové planetě, která migrovala blíže ke hvězdě,“ říká člen týmu Stephane Udry. Nová pozorování posunula planetu do zóny života, kde může existovat voda v kapalném stavu. „Déčko by mohlo být pokryto hlubokým oceánem. Jde o prvního vážného kandidáta na vodní svět,“ doplňuje Udry.

Vzdálené planety lze odhalit díky jejich gravitačnímu působení na mateřskou hvězdu, které způsobuje její pohupování rychlostí srovnatelnou s rychlou chůzí, tj. okolo 7 km/h. Planety s nízkou hmotností v zóně života můžeme nejsnáze nalézt okolo málohmotných červených trpaslíkům, kterým je rovněž hvězda Gliese 581. Jde o hvězdy poměrně chladné, a proto se zóna života nachází relativně blízko. V malých vzdálenostech od hvězdy bude gravitační působení planety silnější a houpavý efekt vyšší, pravděpodobnost objevení exoplanety tak u těchto hvězd vzrůstá. I přes tyto skutečnosti je jejich detekce stále výzvou, a proto je třeba přesných přístrojů jako je například HARPS.

„Pokrok, který jsme učinili od objevu první exoplanety u hvězdy 51 Pegasi, je úžasný,“ říká Mayor. „Hmotnost Gliese 581 e je osmdesátkrát menší. To je fantastický vývoj za pouhých 14 let.“ Astronomové si věří, že postoupí ještě dále. „Za současných podmínek můžeme objevit další planety zemského typu, nalézající se v zóně života,“ říká Bonfils. „Lov pokračuje.“

Zdroj

Poznámky:

Objev byl oznámen na konferenci JENAM během Evropského týdne astronomie & kosmonautiky (European Week of Astronomy & Space Science), který pořádala univerzita Hertfordshire ve Velké Británii. Výsledky výzkumu jsou publokovány v časopise Astronomy & Astrophysics (článek: “The HARPS search for southern extra-solar planets: XVIII. An Earth-mass planet in the GJ 581 planetary system”, by Mayor et al., 2009).

Složení týmu: M. Mayor, S. Udry, C. Lovis, F. Pepe and D. Queloz (Geneva Observatory, Švýcarsko), X. Bonfils, T. Forveille , X. Delfosse, H. Beust and C. Perrier (LAOG, Francie), N. C. Santos (Centro de Astrofisica,Universidade de Porto), F. Bouchy (IAP, Paříž, Francie) and J.-L. Bertaux (Service d’Aéronomie du CNRS, Verrières-le-Buisson, Francie).

ESO (Evropská jižní observatoř) je mezinárodní evropskou organizací pro astronomii. Jejími členy jsou: Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních dalekohledů, jenž zpřístupní astronomům významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli v astronomickém výzkumu a mezinárodní spolupráci. V současnosti provozuje světově jedinečné observatoře, jež se nacházejí poušti Atacama Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor.

Odkazy:

• vědecká zpráva: http://www.exoplanets.ch/Gl581_preprint.pdf
• ESO Exoplanet media kit: .../exoplanet_lowres.pdf
• Informace o 3,6 metrovému dalekohledu: http://www.eso.org/gallery/tag/3.6-m
• Informace o spektrografu HARPS: http://www.eso.org/gallery/tag/Harps

Kontakty:

Michel Mayor, Geneva University, Switzerland, e-mail: michel.mayor (at) unige.ch
Prof. Mayor se ve dnech 20-21 května zůčastní konference JENAM a bude k zastižení na telefonu tiskového centra.

Xavier Bonfils a Thierry Forveille, Grenoble Observatory, France
Tel.: +33 476 63 55 27, +33 4 76 51 42 06, eE-mail: xavier.bonfils (at) obs.ujf-grenoble.fr, thierry.forveille(at)obs.ujf-grenoble.fr

Stephane Udry, Geneva University, Switzerland, tel.: +41 22 379 2467, e-mail: stephane.udry (at) unige.ch

ESO La Silla - Paranal - ELT Press Officer: Dr. Henri Boffin - +49 89 3200 6222 - hboffin@eso.org
ESO Press Officer in Chile: Valentina Rodriguez - +56 2 463 3123 - vrodrigu@eso.org

Překlad: Tomáš Mohler, Hvězdárna Valašské Meziříčí
Národní kontakt: Pavel Suchan +420 267 103 040 suchan@astro.cz

autor: Tomáš Mohler