Hned v prvních dnech roku 2025 jsme dosáhli v rámci projektu velké modernizace Hvězdárny Valašské Meziříčí dalšího významného cíle. Po více než deseti letech můžeme změnit první příčku ve velikosti primárního zrcadla našeho největšího dalekohledu - od počátku roku 2025 patří půlmetrovému zrcadlovému dalekohledu typu Newton.
Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Pochopení toho, odkud se vzaly základní prvky Země – a proč některé z nich chybí – dlouho vrtalo vědcům hlavou. Nová studie nyní odhaluje překvapivý zvrat v příběhu vzniku naší planety. Nová studie vedená docentem Damanveerem Grewalem z Arizona State University ze School of Molecular Sciences a School of Earth and Space Exploration ve spolupráci s vědci z Caltechu, Rice University a MIT zpochybňuje tradiční teorie o tom, proč jsou Země a Mars ochuzeny o středně těkavé prvky MVE – moderately volatile elements.
Středně těkavé prvky MVE, jako je měď a zinek, hrají klíčovou roli v chemickém složení planety a často doprovázejí prvky nezbytné pro život, jako je voda, uhlík a dusík. Pochopení jejich původu poskytuje důležité informace o tom, proč se Země stala obyvatelným světem. Země a Mars obsahují podstatně méně MVE než primitivní meteority (chondrity), což vyvolává zásadní otázky o vzniku planet.
Studie publikovaná v časopise Science Advances využívá nový přístup k analýze železných meteoritů – pozůstatků kovových jader nejstarších stavebních kamenů planet – a odhaluje nové poznatky. „Nalezli jsme přesvědčivé důkazy, že planetesimály první generace ve vnitřní oblasti Sluneční soustavy byly nečekaně bohaté na tyto prvky,“ řekl Damanveer Grewal. „Tento objev mění naše chápání toho, jak planety získávaly své složky.“
Až dosud se vědci domnívali, že středně těkavé prvky MVE se ztratily buď proto, že v rané Sluneční soustavě nikdy plně nezkondenzovaly, nebo unikly během diferenciace planetesimál. Tato studie však odhaluje jiný příběh: mnoho prvních planetesimál si své MVE udrželo, což naznačuje, že stavební kameny Země a Marsu o ně přišly později – během období prudkých kosmických srážek, které formovaly jejich vznik.
Tým překvapivě zjistil, že mnohé planetesimály vnitřní Sluneční soustavy si zachovaly množství prvků MVE podobné chondritům, což ukazuje, že akreovaly a zachovaly si MVE, přestože prošly diferenciací.
To naznačuje, že předchůdci Země a Marsu nezačínali ochuzeni o tyto prvky, ale že k jejich ztrátě došlo v průběhu delší historie kolizního růstu spíše než neúplnou kondenzací ve Sluneční mlhovině nebo diferenciací planetesimál.
„Naše práce nově definuje způsob, jakým chápeme chemický vývoj planet,“ vysvětlil Grewal. „Ukazuje se, že stavební kameny Země a Marsu byly původně bohaté na tyto pro život nezbytné prvky, ale intenzivní srážky během růstu planet způsobily jejich vyčerpání.“
Zdroj: https://phys.org/news/2025-02-meteorite-discovery-held-theories-earth.html
autor: František Martinek