Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Na primární zrcadlo nového robotického teleskopu TRAPPIST na observatoři La Silla v Chile dopadlo první světlo. Jméno dalekohledu je akronymem plného názvu přístroje „TRAnsiting Planets and PlanetesImals Small Telescope“ a prozrazuje, že teleskop je určen především ke studiu planetárních soustav, a to hned dvěma způsoby. Jednak hledáním a studiem vlastností exoplanet, a také komet v naší Sluneční soustavě. Dalekohled o průměru 60 cm bude řízen z 12 000 km vzdáleného Liège v Belgii.
„Dvojice hlavních úkolů projektu TRAPPIST patří do okruhu zájmu rychle se rozvíjejícího vědního oboru známého jako astrobiologie, který má za cíl studovat původ a rozšíření života ve vesmíru,“ vysvětluje Michaël Gillon, vedoucí exoplanetární části projektu.
„Terestrické Zemi podobné exoplanety představují při hledání života mimo Sluneční soustavu jasný cíl. Na druhé straně se předpokládá, že velmi důležitou úlohu při vzniku a vývoji života na naší planetě hrály komety,“ dodává jeho kolega Emmanuël Jehin, který je zodpovědný za kometární část projektu.
TRAPPIST bude pomocí přesných fotometrických měření hledat malé poklesy jasnosti hvězd, které by mohly být způsobeny přechodem exoplanety přes disk mateřské hvězdy. Při takovém úkazu exoplaneta odstíní část světla hvězdy a pokles jasnosti je tím větší, čím větší je planeta. [1]
„Observatoř ESO La Silla na okraji pouště Atacama patří jistě k nejlepším astronomickým pozorovacím stanovištím na světě,“ říká Gillon. „A jelikož La Silla v současnosti hostí dvojicí výkonných ‚lovců exoplanet‘, nemohli jsme pro náš robotický dalekohled najít lepší místo“.
Astronomové stojící za projektem TRAPPIST budou velmi blízce spolupracovat s týmy využívajícími spektrograf HARPS na dalekohledu o průměru 3,6 m a přistroj CORALIE na švýcarském dalekohledu Leonharda Eulera o průměru 1,2 m (oba pracují na observatoři La Silla). Projekt TRAPPIST vznikl ve spolupráci University Liège a Ženevské observatoře (Švýcarsko). Dalekohled je instalován v budově, která dříve hostila starý švýcarský teleskop T70. Díky této spolupráci probíhají činnosti v rámci projektu velmi rychle; od rozhodnutí o realizaci uplynuly jen dva roky a na zrcadlo nového dalekohledu již dopadlo první světlo.
Dalekohled TRAPPIST bude využíván také ke studiu komet na jižní obloze. Za tímto účelem jsou kamery dalekohledu vybaveny speciálními, vysoce kvalitními filtry, které astronomům umožní pravidelně a detailně sledovat množství různých typů molekul uvolňovaných kometárními jádry při přiblížení ke Slunci.
„Se spoustou komet pozorovatelných každý rok budeme mít brzy k dispozici unikátní vzorek dat, který nám poskytne důležité informace o jejich původu,“ říká Jehin.
TRAPPIST je lehký plně automatický dalekohled o průměru 60 cm, schopný přesného a rychlého navádění kamkoliv na obloze. Pozorování jsou připravována předem a dalekohled vykonává celonoční práci bez další obsluhy. Počasí na stanovišti monitoruje meteorologická stanice, která rozhoduje o uzavření pozorovatelny, pokud je to nutné.
Poznámky
[1] Přechod planety (tranzit) nastává v okamžiku, kdy jedno kosmické těleso (planeta) přechází před jiným (hvězda) a odstiňuje část jeho světla. Tento typ „zatmění“ způsobuje malou měřitelnou změnu jasnosti hvězdy a umožňuje určit mimo jiné průměr planety. V kombinaci s měřením radiálních rychlostí (která provádí spektrograf HARPS) je možné odvodit hmotnost planety a na základě těchto údajů i její hustotu.
Další informace
TRAPPIST (TRAnsiting Planets and PlanetesImals Small Telescope) je projekt Oddělení astrofyziky, geofyziky a oceánografie Univerzity Liège (Belgie) [Department of Astrophysics, Geophysics and Oceanography (AGO), University of Liège (Belgium)] v blízké spolupráci s Ženevskou observatoří ve Švýcarsku [Observatory of Geneva]. Projekt je z větší části financován Belgickým fondem pro vědecký výzkum [Belgian Fund for Scientific Research (FNRS)] za přispění Švýcarské národní vědecké nadace [Swiss National Science Foundation (SNF)].
Složení týmu: Emmanuël Jehin, Michaël Gillon, Pierre Magain, Virginie Chantry, Jean Manfroid a Damien Hutsemékers (University of Liège, Belgium); Didier Queloz a Stéphane Udry (Observatory of Geneva, Switzerland).
Jméno TRAPPIST bylo zvoleno proto, aby podtrhlo belgický původ projektu. Piva Trappist jsou známa po celém světě a většina z nich má také belgický původ. Navíc i členové týmu je dokáží ocenit.
Odkazy
Kontakty
Emmanuël Jehin, Michaël Gillon, Pierre Magain; University of Liège, Belgium; Tel: +32 4 366 97 26, +32 4 366 97 43; Email: ejehin@ulg.ac.be; michael.gillon@ulg.ac.be, pierre.magain@ulg.ac.be
Didier Queloz; Geneva Observatory, University of Geneva; Switzerland; Tel: +41 22 379 2477; Email: didier.queloz@unige.ch
Henri Boffin; ESO, La Silla Paranal and E-ELT Press Officer; Garching, Germany; Tel: +49 89 3200 6222; Cell: +49 174 515 43 24; Email: hboffin@eso.org
Překlad: Jiří Srba, Hvězdárna Valašské Meziříčí
Národní kontakt: Viktor Votruba +420 267 103 040; votruba@physics.muni.cz
autor: Jiří Srba