Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Snímky s vysokým rozlišením z dalekohledu National Science Foundation’s Daniel K. Inouye Solar Telescope na vrcholu Haleakala, Havaj, ukazují záběry sluneční fotosféry, které mohou poskytnout důležité informace pro sluneční astronomy a fyziky. Snímky zachycují strukturu a turbulence „vařící“ plazmy, která pokrývá celý povrch Slunce. Tato buněčná struktura je důsledkem mocných proudů, které přenášejí teplo z nitra naší hvězdy k jejímu povrchu. Horká sluneční plazma stoupá vzhůru v jasnějších centrech „buněk“ v procesu známém jako konvekce, pomalu chladne a následně klesá dolů v tmavších liniích.
„Inouye Solar Telescope bude rovněž schopen mapovat magnetická pole uvnitř sluneční koróny, kde se vyskytují sluneční erupce, které mohou mít dopad i na pozemský život,“ říká France Córdova, ředitel nadace National Science Foundation. „Tento dalekohled zlepší naše znalosti o tom, co řídí kosmické počasí a nakonec pomůže zlepšit předpovědi slunečních bouří.“
„Je to vzrušující doba být slunečním fyzikem,“ říká Valentin Pillet, ředitel NSF’s National Solar Observatory. „Inouye Solar Telescope bude na dálku snímat vnější vrstvy Slunce a studovat magnetické procesy, které v nich probíhají. Tyto procesy se rozšiřují dovnitř Sluneční soustavy, kde budou sluneční sondy Parker Solar Probe a Solar Orbiter měřit jejich důsledky.“ Celkem vzato, představují opravdu mnohočetné posly k pochopení toho, jak jsou hvězdy a jejich planety magneticky svázány.
„Tyto první snímky jsou teprve začátek,“ říká David Boboltz, programový ředitel divize astronomických věd v National Science Foundation. „V průběhu příštích šesti měsíců vědecký tým kolem teleskopu Inouye Solar Telescope včetně inženýrů a techniků bude průběžně testovat a uvádět do provozu dalekohled, aby byl připraven pro využití mezinárodní komunitou slunečních fyziků.“
Dalekohled Inouye Solar Telescope bude schopen shromáždit během prvních pěti let své činnosti mnohem více informací o našem Slunci, než činí všechna sluneční data shromážděná až do současnosti od prvního namíření primitivního teleskopu na Slunce, což uskutečnil Galileo Galilei v roce 1612.
15. prosince 2013 byl teleskop, který byl dříve znám jako Advanced Technology Solar Telescope (ATST), přejmenován na Daniel K. Inouye Solar Telescope na počest bývalého senátora za stát Havaj. Senátor Inouye byl neúnavným zastáncem vědy, technologií, techniky a matematiky, zejména když to vedlo k obohacení života lidí na Havaji.
Teleskop postavený za přispění NSF’s National Solar Observatory a řízený prostřednictvím Association of Universities for Astronomy (AURA) kombinuje zrcadlo o průměru 4 metry – největší sluneční teleskop na světě – s jedinečnými pozorovacími podmínkami na vrcholu sopky Haleakala, největšího vulkánu na ostrově Maui. To vše k vytvoření prostředí pro bezprecedentní pozorování slunečního povrchu.
Při fokusaci záření dojde k soustředění 13 kW energie, což generuje velké množství tepla, které musí být odstraněno. Specializovaný chladící systém poskytuje ochranu před kritickým množstvím tepla pro zajištění správné funkce dalekohledu a jeho optiky. Více než 10 km potrubí distribuuje chladivo po celé observatoři.
Kopule ukrývající dalekohled je pokryta tenkými chladícími fóliemi, které stabilizují teplotu v okolí teleskopu a poskytují stín a cirkulaci vzduchu. Dalekohled také využívá nejmodernější adaptivní optiku za účelem kompenzace rozostření způsobovaného zemským ovzduším. Popisovaný systém je nejdokonalejší sluneční aplikací v současné době.
„S největším průměrem mezi solárními teleskopy, s jeho unikátní konstrukcí a s nejmodernějším přístrojovým vybavením bude Inouye Solar Telescope – vůbec poprvé – schopen vykonávat nejvíce náročná měření Slunce,“ říká Thomas Rimmele, ředitel Inouye Solar Telescope.
„Po více než 20 letech práce rozsáhlého týmu věnované konstrukci a zhotovení přední sluneční výzkumné observatoře jsme blízko cílové čáry. Jsem nanejvýš nadšený, že mohu být přítomen pozorování prvních slunečních skvrn nového slunečního cyklu právě teď s tímto neuvěřitelným teleskopem,“ dodává Thomas Rimmele.
Zdroj: http://www.sci-news.com/astronomy/inouye-solar-telescope-images-suns-surface-08067.html; https://scitechdaily.com/new-solar-telescope-produces-most-detailed-images-of-the-sun-ever-video/ a https://www.scientificamerican.com/article/home-star-stunner-best-ever-images-of-solar-surface-herald-new-era1/
autor: František Martinek