Nový průvodce Galaxií

ESO 024/09 tisková zpráva

Astronomové zveřejnili nový atlas vnitřních oblastí naší Galaxie, obohacený o tisíce dosud neznámých shluků chladného prachu, ve kterých může dojít ke zrodu nových hvězd. Zatím nejpřesnější mapa rozložení těchto oblastí v Galaxii byla vytvořena na základě pozorování teleskopu APEX a představuje neocenitelný katalog, který bude použit při dalších výzkumech. Využijí jej například nově vypuštěný teleskop ESA – Herschel space telescope a také budoucí velký pozemní komplex submilimetrových antén ALMA.
 
Nová mapa je označována zkratkou ATLASGAL (APEX Telescope Large Area Survey of the Galaxy) a zobrazuje Galaxii na submilimetrových vlnových délkách, což je rozhraní mezi infračerveným a rádiovým zářením [1]. Sledování vesmíru v tomto oboru spektra je rozhodující při studiu míst zrodu nových hvězd či struktury přehuštěného galaktického jádra.
 
„ATLASGAL nám poskytl zcela nový pohled na Mléčnou dráhu. Pomůže nám odhalit procesy vzniku velmi hmotných hvězd či zkoumat velkorozměrovou strukturu Galaxie,“ říká Frederic Schuller z Max Planck Institutu pro Radioastronomii, vedoucí týmu ATLASGAL.    

Mapa má podobu asi 40° dlouhého a jen 2° širokého pruhu podél roviny Galaxie a zachycuje plochu 95 čtverečních stupňů. Snímek s delší stranou 16 000 pixelů byl vytvořen pomocí kamery LABOCA na anténě APEX, umístěné na nehostinné planině Chajnantor ve výšce 5 100 m n. m. v chilských Andách. Toto místo nabízí unikátní podmínky pro astronomická pozorování na submilimetrových vlnových délkách, neboť ta vyžadují extrémně nízkou vlhkost vzduchu. Mimo jiné díky vysokým požadavkům na technologii detekce záření, je vesmír na submilimetrových vlnových délkách dosud prakticky neprozkoumán.   

Mezihvězdný materiál je složen z plynu a prachových zrn jemných jako saze. Jelikož plynná složka je z většiny tvořena vodíkem, jenž je špatně detekovatelný, hledají astronomové namísto plynu stopy slabého tepelného záření hustých prachových mračen.

Přestože prachová mračna pohlcují viditelné světlo, na submilimetrových vlnových délkách doslova září. Díky tomu mapa ATLASGAL zachycuje také husté oblasti Mléčné dráhy směrem do souhvězdí Střelce, které jsou jinak ve viditelném světle našemu pohledu skryty. Zde, ve středu naší Galaxie, se nachází supermasivní černá díra (ESO 46/08).

Nově zveřejněný atlas odhaluje tisíce prachových shluků, míst vzniku budoucích hvězd. Každý chomáč obsahuje hmotu 10 až 1 000 krát převyšující hmotnost našeho Slunce a jejich velikost dosahuje několika světelných let. Jako bonus zaznamenal ATLASGAL také zajímavé filamentární struktury či bubliny v mezihvězdné hmotě, způsobené výbuchy supernov či silným hvězdným větrem okolních stálic.      

Jeden z nejzajímavějších záběrů na mapě zachycuje samotné centrum Galaxie s nedalekým masivním hustým oblakem molekulárního plynu označovaného jako Sagittartius B2, či expandující bublinu s označením RCW120. V jejím okolí mezihvězdný materiál kolabuje a právě zde dochází ke zrodu nových hvězd (ESO 40/08).

„Je vzrušující se poprvé podívat na mapu ATLASGAL. V budoucím roce ji navíc rozšíříme tak, aby zachycovala celou rovinu Galaxie pozorovatelnou ze stanoviště APEX na planině Chajnantor. Dále ji chceme kombinovat s daty v infračerveném oboru získanými pomocí satelitu Herschel. Očekáváme, že tyto mapy přinesou celou řadu nových objevů a zároveň poslouží jako podklady pro budoucí pozorování v rámci projektu ALMA,“ říká Leonardo Testi (ESO), jež je členem týmu ATLASGAL a zároveň pracuje na projektu ALMA.

Zdroj

 
Poznámky:

[1] Mapa byla vytvořena na základě jednotlivých pozorování anténou APEX na vlnové délce 870 µm (0.87 mm).

Více informací:

Pozorování ATLASGAL jsou prezentována v práci Frederica Schullera a kol., ATLASGAL — The APEX Telescope Large Area Survey of the Galaxy at 870 µm, publikované v časopise Astronomy & Astrophysics.

ATLASGAL je společným projektem Max Planckova Institutu pro RadioAstronomii, Max Planckova Institutu pro Astronomii, ESO, a Chilské Univerzity.

Kamera LABOCA (Large APEX Bolometer Camera) je jedním z hlavních přístrojů dalekohledu APEX. Jedná se o největší bolometrickou kameru na světě (kamera měří malé změny teploty, ke kterým dochází při dopadu záření o submilimetrových délkách na absorbční povrch, ESO 35/07).  LABOCA je se svým velkým zorným polem a vysokou citlivostí nenahraditelným nástrojem pro zobrazování chladného vesmíru. Byla postavena v Max Planckově Institutu pro Radioastronomii.

Dvanácti metrový dalekohled Atacama Pathfinder Experiment (APEX) se nachází na náhorní plošině Chajnantor v chilské poušti Atacama v nadmořské výšce 5 000 metrů. Na APEXu spolupracují Max-Planckův Institut pro Rádiovou Astronomii (MPIfR), Onsala Space Observatory (OSO) a ESO. Tento teleskop využívá prototyp antény zkonstruované v rámci projektu ALMA. Obsluhou dalekohledu APEX je v současnosti pověřena ESO.

Projekt ALMA je realizován v rámci spolupráce vědeckých organizací východní Asie, Evropy, severní Ameriky a Chile. ESO je evropským partnerem projektu. ALMA je revoluční astronomický přístroj složený z 66 antén o průměru 12 m a 7 m pozorující vesmír na milimetrových a submilimetrových vlnových délkách. V době zahájení vědeckých pozorování v rovce 2011 bude největším a nejvýkonnějším teleskopem pro sledování chladného vesmíru – molekulárního plynu, prachu a reliktního záření.

ESO (Evropská jižní observatoř) je mezinárodní evropskou organizací pro astronomii. Jejími členy (14) jsou: Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních dalekohledů, jenž zpřístupní astronomům významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli v astronomickém výzkumu a mezinárodní spolupráci. V současnosti provozuje světově jedinečné observatoře, jež se nacházejí na poušti Atacama Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Paranalu ESO provozuje nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle – Velmi velký dalekohled (VLT). Zároveň je ESO evropským zástupcem  největšího astronomického projektu všech dob – teleskopu ALMA. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 42 metrů. Bude pracovat ve viditelném a infračerveném oboru a stane se největším dalekohledem světa.
 
Kontakty:

Frederic Schuller; Max Planck Institute for Radio Astronomy, Bonn, Germany; Phone: +49 228 525 126; E-mail: schuller (at) mpifr-bonn.mpg.de

Leonardo Testi; European Project Scientist for ALMA; ESO, Garching, Germany; Phone: +49 89 3200 6541; E-mail: ltesti (at) eso.org

Douglas Pierce-Price; ESO ALMA/APEX Public Information Officer; ESO, Garching, Germany; Phone: +49 89 3200 6759; E-mail: dpiercep (at) eso.org

ESO ALMA-APEX Public Information Officer: Dr. Douglas Pierce-Price - +49 89 3200 6759 - dpiercep@eso.org
ESO Press Officer in Chile: Valeria Foncea - +56 2 463 3123 - vfoncea@eso.org

Překlad: Jiří Srba, Hvězdárna Valašské Meziříčí
Národní kontakt: Pavel Suchan +420 267 103 040 suchan@astro.cz