Poslední květnovou středu roku 2024 se v areálu Hvězdárny Valašské Meziříčí, p. o. uskutečnilo setkání partnerů projektu Kulturního a kreativního centra – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. V současné době finišují přípravy pro zahájení samotné stavby nového objektu, ale stejně tak se snažíme nacházet a rozvíjet spolupráci s řadou partnerů, kteří nám mohou s činností v nových prostorách pomoci.
Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Byla kdysi rozsáhlá pánev Hellas Basin na Marsu obrovským jezerem? Nový projekt geologického mapování poskytl důkazy o přítomnosti sedimentů, které mohou mít souvislost s velkým množstvím kapalné vody. Odkryté jemné vrstvy výchozu hornin poblíž východního valu pánve Hellas mohou být interpretovány jako sled sedimentů vzniklých v důsledku eroze a transportu horniny z výše položených oblastí do přítomné vodní nádrže.
„Toto mapování vede ke geologické interpretaci shodné s dřívějšími studiemi. Vymezilo časové období existence těchto domnělých jezer na časný až střední Noachian, což je geologická perioda ve vývoji Marsu odpovídající době před 4,5 až 3,5 miliardami roků (resp. první miliardě roků po vzniku Marsu),“ říká Dr. Leslie Bleamaster, vědecký pracovník na Planetary Science Institute.
Pánev Hellas Basin o průměru více než 2 000 km a hloubce 8 km je největší rozpoznaná impaktní struktura na povrchu planety Mars.
Použitím dat z různých kosmických sond (Viking Orbiter, Mars Global Surveyor a Mars Odyssey) výzkumníci charakterizovali geologické materiály a procesy, které tvarovaly oblast Hellas Planitia na jižní polokouli Marsu.
Mapovací tým prohlížel snímky s vysokým rozlišením. Upoutala jej při tom východní část oblasti Hellas Planitia, kde byly objeveny jemné vrstvy usazených depozitů. Je jednoznačné, že se jedná o naplaveniny z výše položených míst.
„Naše mapování a vyhodnocení charakteru terénu a hornin v oblasti Hellas od okraje pánve až po její dno poskytuje další pohled na etapy marťanského klimatu, na četnost, rozložení a množství kapalných látek v historii Marsu,“ dodává Leslie Bleamaster.
Podle nejnovějších studií, provedených pracovníky University of Colorado (Boulder) byla před 3,5 miliardy roků pokryta oceánem přibližně jedna třetina povrchu planety Mars (včetně oblasti Hellas Basin). Podle výpočtů vědců existovalo na povrchu rudé planety asi 10krát menší množství vody v porovnání s pozemskými oceány (Mars má zhruba poloviční průměr než Země). Toto množství vody by pokrylo celou planetu Mars oceánem o hloubce 550 m.
Na snímcích povrchu Marsu, pořízených kosmickými sondami, bylo identifikováno přibližně 40 000 říčních údolí. Astronomové rovněž dospěli k závěru, že na Marsu zřejmě existoval globální hydrologický cyklus – podobně jako na Zemi – včetně dešťových srážek, říčních toků, vytváření oblačnosti, ukládání ledu a podpovrchové vody.
Zdroj: http://www.universetoday.com/2010/06/07/new-mars-maps-show-evidence-of-ancient-lakes/ a http://www.physorg.com/news195645222.html
autor: František Martinek